Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Chybí jen Chruščovova bota

Svět

  14:31
MOSKVA/PRAHA - Půl století poté, co Nikita Chruščov začal na sjezdu sovětských komunistů bořit Stalinův kult, připomíná tuto událost výstava v muzeu.

Stalin. foto: Reprofoto

„Bylo by to legrační, kdyby to nebyla pravda,“ prohlásil v ruském tisku jeden z návštěvníků nově otevřené výstavy v moskevském Státním historickém muzeu s příznačným názvem „Oteplení“. Vyjádřil přesně charakter neobyčejné expozice, jejíž hlavní postavou je bývalý generální tajemník Komunistické strany SSSR Nikita Sergejevič Chruščov.

Důležitou roli ale hrají i další symboly jeho vlády - kukuřice, celiny, první vánoční stromeček v Kremlu a první psi, které Sověti poslali do kosmu: Bělka a Strelka. Expozice má představit období oteplení v komunistické epoše, a to bez mýtů, předsudků a démonizování.

Vzhledem k tomu, že spory o výklad sovětské historie ve školách stále nejsou u konce, je představení slavného XX. sjezdu KS SSSR vlastně výchovným a vzdělávacím počinem. Jedno z nejslavnějších stranických zasedání se konalo přesně před 50 lety - od 14. do 25. února 1956. Na výstavě je zdůrazněno hlavně památné odhalení kultu Stalinovy osobnosti jeho následníkem, ke kterému na sjezdu došlo.

Symboly hovoří samy za sebe -Stalin je představen vojenskou čepicí, která byla v roce 1953 připevněna během pohřbu k jeho rakvi. Naopak „duch svobody“, který po smrti generalissima díky Chruščovovi na chvíli nastoupil, zobrazuje vyšívaná košile Nikity Sergejeviče a jeho brýle. Nechybí ani miniaturní kabelka tehdejší první dámy SSSR Inny Chruščovové, s níž poprvé vyrazila do zahraničí. Osobní věci Chruščovových může veřejnost spatřit vůbec poprvé.

Nejvíce je organizátorům a autorům expozice líto, že se nepodařilo nikde najít botu, kterou Chruščov kdysi mlátil do stolu při zasedání OSN v New Yorku, aby tak svérázným způsobem vyjádřil svůj nesouhlas. Zato je možné si mezi dvěma sty exponáty prohlédnout obraz Nikity Sergejeviče od umělce Dmitrije Nablanďjana. Ten se proslavil právě vyobrazováním významných politiků, kteří na jeho obrazech vypadali vždy lépe, než ve skutečnosti.

Právě v tom nejspíš spočívalo i jádro jeho úspěchu. Dílo nese název „Přemýšlí o lidu“. Výsledky toho, jak Chruščov ve dne v noci dumal o svém národě, jsou hned vedle - dva stařičké kufry, které patřily rodinám umělců vypuzených ze země za Stalina. Za Chruščova, který se zasadil o masovou rehabilitaci politických vězňů, se začali vracet právě s takovými zavazadly.

Řada kritiků vytýká autorům výstavy, že ji prezentují jako co nejkomplexnější představení složité doby, přitom ale používají příliš jednoduchých prostředků. Výsledek je pak útržkovitý, připomínající spíš hru s artefakty než skutečný obraz epochy.

Na druhou stranu expozic zobrazujících pravdivě rozporuplnou ruskou historii je krajně málo, a tato se o to alespoň snaží. A snaží se možná i varovat před opakováním starých chyb. Tak hodnotí záměr výstavy i jedna z jejích autorek Natálie Čevtajkina: „Právě tehdy se naše společnost zbavovala strachu a na krátkou dobu uvěřila, že všechno již bude dobré, jiné - a jako vždy se spletla.“

Autoři: ,