Podle dostupných informací se objekt nenachází na území České republiky. Ministr vnitra František Bublan potvrdil, že americká vláda zhruba před měsícem žádala Prahu o umístění některých osob zadržovaných na základně Guantánamo, ale neuspěla.
Šlo ovšem o vězně, kteří s Al Kajdou neměli nic společného. Byli jsme dotázáni, zda bychom některé osoby u nás neumístili do azylového procesu," uvedl Bublan s upřesněním, že tito lidé by byli v zemích svého původu ohroženi. ČR podle něj odpověděla negativně kvůli možným bezpečnostním rizikům.
Objekt, o kterém píše The Washington Post je součástí systému utajených věznic, který CIA zřídila před necelými čtyřmi lety průběžně v Thajsku, Afghánistánu a několika demokracií ve východní Evropě. List se odvolal na současné a bývalé americké zpravodajské představitele a diplomaty ze tří kontinentů.
Vězení jsou supertajná
The Washington Post napsal, že neuvádí jména východoevropských zemí na přání amerických představitelů. Podle nich by jejich odhalení mohlo ohrozit boj s terorismem a vystavit tyto země případnému odvetnému útoku. O existenci a umístění tajných věznic ví jen hrstka představitelů v USA a v hostitelské zemi obvykle jen prezident a špičky zpravodajských služeb.
Systém tajných věznic byl podle The Washington Post nicméně ustaven v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. S hostitelskými zeměmi CIA uzavřela dohody v roce 2002 a začátkem roku 2003. Věznice jsou podle listu klíčovým prvkem nekonvenční války CIA s terorismem, která spočívá ve spolupráci se zahraničními službami a na utajování i nejzákladnějších informací o systému před veřejností, zahraničními představiteli i skoro všemi členy Kongresu pověřenými dozorem nad tajnými operacemi CIA.
I když Pentagon vedl po skandálech v Abú Ghrajbu a na Guantánamu řadu veřejných slyšení o podmínkách vězňů ve svých zařízeních, CIA existenci svých tajných věznic ani nepřipustila, napsal The Washington Post. Tato vězení jsou označována v tajných dokumentech Bílého domu, CIA a ministerstva spravedlnosti jako "černá místa".
V objektech má být zadržováno 30 teroristických špiček
Prakticky nic se neví o tom, kdo je v nich zadržován, jak jsou vězni vyslýcháni, ani o tom, kdo rozhoduje o délce jejich věznění, napsal list. V "černých místech", která vedou agenti CIA, je asi 30 významných podezřelých z terorismu. Dalších 70 méně důležitých zadržených bylo předáno zahraničním zpravodajským službám. Jsou drženi ve věznicích spravovanými hostitelskými zeměmi s finanční pomocí CIA a někdy i pod jejím vedením.
"Zmíněných 30 zadržovaných členů Al Kajdy je izolováno od světa, nemají žádná zákonná práva a nikdo mimo CIA je nesmí vidět, nebo s nimi mluvit," řekly zdroje The Washington Post. Podle nich je důvodem pro tyto věznice fakt, že v USA je ilegální držet vězně v takové izolaci.
Stejně tak, kdyby CIA systém tajných věznic připustila, mohlo by to znamenat pro americkou vládu právní komplikace - především u zahraničních soudů - a riziko politického odsouzení doma i v zahraničí, řekli listu představitelé obeznámení s programem.
Někteří američtí zpravodajští představitelé systém obhajují s tím, že k úspěšné obraně země je potřeba, aby CIA mohla zadržovat a vyslýchat podezřelé teroristy tak dlouho, jak potřebuje a bez omezení amerického právního systému, napsal The Washington Post. Nicméně uvnitř CIA se podle něj zintenzivňuje debata o celém systému, který vyvolává obavy o legálnosti, morálnosti i praktičnosti držet i zatvrzelé teroristy v takové izolaci a tajnosti.
Agenti CIA na střední i vysoké úrovni začali před dvěma lety tvrdit, že systém není udržitelný a odvádí pozornost agentury od jejího zpravodajského poslání, napsal The Washington Post. Dvě tajná zařízení - v Thajsku a na území Guantánama - byla již v roce 2003 a 2004 uzavřena, napsal list.
