Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Sloni „pláčou“ nad zemřelými

Magazín

  10:38
PRAHA - Vědci poprvé experimentálně ověřovali, jak je to s pietou slonů ke kosterním pozůstatkům příslušníků jejich druhu.

I sloni pláčí foto: Reprofoto

Legenda o sloních hřbitovech, byť ji výzkumy vyvrátily, má svůj skutečný základ. Sloni věnují neobvyklou pozornost kostem příslušníků svého druhu. Lidskou představivost probouzí i to, že při zpozorování kostí mrtvého slona sloni „pláčou“.

Přesněji řečeno, slzí z takzvané temporální žlázy, která je umístěna přibližně mezi očima a ušima, ve spánkové oblasti. Vylučování z těchto žláz se objevuje i v jiných situacích, především citově vypjatých, například při páření nebo opětovném setkání se svou skupinou.

Takové projevy emocí nejsou mezi zvířaty neobvyklé. Zcela výjimečný je ale fakt, že sloni projevují takové vzrušení nad mrtvými. Jediný známý druh kromě člověka, který věnuje nějakou pozornost svým mrtvým, je jeho nejbližší žijící příbuzný, šimpanz.

Tito lidoopi si vyvinuli složité chování vůči mrtvým členům skupiny, ale jenom do chvíle, než se tělo začne rozkládat. V tu chvíli ho opustí a dále o ně nejeví zájem.

Naproti tomu sloni jsou známí svým zaujetím právě pro kosterní pozůstatky svého druhu. Pokud se s nimi setkají, dotýkají se jich chobotem i nohama, jak nasvědčují četná pozorování.

Vědci ovšem chtěli mít jasno: skupina biologů z Anglie a Keni proto připravila tři pokusy, které měly přesněji osvětlit mechanismus a motivaci tohoto chování. V prvním experimentu do blízkosti 17 různých skupin divokých slonů položili lebky buvola, nosorožce a slona. Jenom poslední z nich u slonů vzbudila trvalejší zájem.

Výzkumníci divokým slonům také předložili dřevo, slonovinu a sloní lebku. Sloni se věnovali především slonovině, potom lebce a nejméně dřevu.

Poslední experiment se týkal tří skupin slonů, které v poslední době ztratily svou vůdčí samici. Vědci při něm použili lebky oněch tří zemřelých samic. Ve všech případech se sloni „věnovali“ všem lebkám stejně - lebku příslušnice své skupiny asi vůbec nepoznali.

„Zájem slonů o slonovinu a kosti vlastního druhu znamená, že pravděpodobně navštěvují kosti příbuzných, kteří zemřeli na jejich domácím teritoriu,“ píše tým vedený Karen McCombovou v časopise Biology Letters.

Vznik tohoto chování patrně souvisí s dlouhověkostí slonů a složitou společenskou strukturou jejich pevně spjatých skupin, ve kterých každá smrt znamená velký otřes.

Autoři:
Témata: Anglie, Keňa