Mirek Topolánek stojí za katedrou největší posluchárny pardubické univerzity a trochu chraptí. Větší boj než s vlastním hlasem ale svádí s trpělivostí svých posluchačů z řad studentů místní ekonomické fakulty. Na začátku slušně zaplněná aula se postupně vyprazdňuje.
"Pane inženýre, jste jako vánoční stromeček, jako ti sociální demokrati. Slibujete, že za vás bude líp tomu a támhletomu, ale už neříkáte, kde byste na to vzal," nebere si servítky student v bílé mikině, který jedním dechem napadá také dosavadní největší předvolební "trhák" ODS, rovnou daň.
Vůdce ODS s modrou šipkou na klopě přechází do protiútoku. "Nastudujte si to a pak se můžeme bavit odborně. Uvažujte stejně staticky jako Bohouš Sobotka," naváží se do studenta i do nepřítomného ministra financí ze strany největšího volebního soupeře. Jindy si zase rýpne do partaje Martina Bursíka. "Ne, zelenou ne!" pronese při malování jakéhosi grafu a sahá po modré fixe. Sál reaguje smíchem.
Největší skupina mladých lidí se zvedá a odchází poté, co Topolánek nedokáže odpovědět na otázku, jak by se vypořádal s požadavkem demonstrujících francouzských studentů, aby nemohli být z práce propouštěni ve zkušební době bez udání důvodu. "Tohle je spíš politický než ekonomický problém. Netuším, jak to mají Francouzi řešit," přiznává lídr.
Poté raději stočí diskusi k důchodové reformě a bere si na paškál nečinnost tuzemské vlády v této oblasti. "Začněte spořit už teď, jinak na důchod nebudete mít nic, to vám garantuju. Pokud bude koalice my a lidovci, je důchodová reforma realizovatelná," přesvědčuje.
"Byla to ztráta času. Politická agitka," říká pětadvacetiletý student Tomáš Hruška, který prchá v polovině Topolánkova vystoupení. "Prostě sliby.
Mluvil o věcech, jako by se měly stát zítra, a přitom to je na hrozně dlouhou dobu," podotýká Šárka Jemelková, která také odešla předčasně. "Působí na mě charismaticky a příjemně. Už dřív jsem byla rozhodnutá, že ODS budu volit," říká studentka Petra, jež patřila k těm, kteří vydrželi až do konce, ale nechtěla prozradit své příjmení.
"Spoustu jeho názorů beru, a to, že něco nedokázal pořádně vysvětlit, nepovažuji za podstatné," říká Jan Kysela, jenž dodává, že Topolánkův největší soupeř Pa roubek u něj nemá šanci, protože to je "buran".
Proč by měli tihle mladí volit právě vás? - ptáme se lídra, který se po skončení diskuse pohodlně uvelebil do křesla v auditoriu. "Protože nejsou blbí," prohlašuje sebevědomě.
"Protože studují ekonomickou školu a dívají se trošku dopředu. Mělo by jim záležet na tom, jak se bude vyvíjet jejich republika. Já nevím, jestli mi věří, ale je trestné se o to nepokusit," říká Topolánek, který však neopomene zdůraznit, že "volební kampaň ještě nezačala".
Právě z toho, že kampaň nejvýraznější strany 90. let, partaje Václava Klause, která se už dlouhých osm let trápí v opozici, je zatím téměř neviditelná stejně jako její lídr Topolánek, začali být nervózní mnozí lidé z ODS.
Panika nastala v okamžiku, kdy Paroubkova ČSSD začala stahovat původně dvacetiprocentní náskok ODS. Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý se v únoru nechal slyšet, že je nespokojen s prací centrálního volebního štábu a raději rozjede paralelní kampaň.
"ODS, to je teď Tlustý a pak teprve Topolánek," soudí někdejší volební poradce Miloše Zemana a PR specialista Petros Michopulos a dodává: "Tlustý je ale ošklivé káčátko ODS, které nikdo nechce." Za politika s větší budoucností je uvnitř ODS považován spíš Pavel Bém.
Objevily se dokonce spekulace o výměně volebního lídra - Bémmísto Topolánka. Pražský primátor nicméně na otázku Práva, zda je připraven na variantu, že by on zasedl na případné premiérské křeslo, odpověděl: "Já bych do toho nešel." Pražská ODS však podle zdrojů z jejích řad také nečekala, až se Topolánek a spol. rozhoupou, a pracuje na vlastní kampani.
"Mám zpoždění asi dva dny," omlouvá se šéf politické a tiskové sekce ODS Marek Dalík, který je považován za hlavního tvůrce předvolební kampaně strany modrého ptáka, když na schůzku do hlavní kanceláře ODS přijde čímsi evidentně rozčilen o víc než půlhodinu později (na domluvené setkání den předtím nedorazil vůbec).
"Ne, žádné vážné problémy se nevyskytly, řeším běžné provozní věci," tvrdí třicetiletý muž původem z Brna, v "civilu" majitel agentury New Deal Communications zabývající se mediální propagací politiků a firem. Kampaň prý žádné zpoždění nemá, vše běží podle plánu z počátku minulého roku.
Nyní probíhá "měkká" fáze kampaně a vyvrcholení, tedy "horká" kampaň, se chystá až na květen. "Byly tlaky, abychom s horkou kampaní začali dřív, ale to je pryč. V ODS je široká škála osobností, které vedou diskusi, ale v krizových situacích táhnou za jeden provaz," tvrdí Dalík.
Západočeský hejtman Petr Zimmermann k tomu později dodává, že ODS nechce opakovat chybu z posledních prohraných parlamentních voleb. "Před čtyřmi roky jsme začali dřív, pak se to vyčerpalo, poslední tři týdny už tam nebylo co dát a přišly nepříliš povedené pokusy jako různé billboardy a telefonáty," připomíná hejtman například médii notně kritizované telefonické vzkazy Václava Klause voličům.
Co říká Šnek
Volební manažer Jiří Šneberger, senátor a někdejší plzeňský primátor přezdívaný Šnek, uvedl novináře do stavu napětí svým únorovým prohlášením, že v březnu přijde v kampani ODS "překvapení". Překvapením bylo pro některé voliče možná to, že Topolánek odmítl jít s Paroubkem do televizní diskuse na TV Nova, ale jinak média nic nezaznamenala.
Pan Šneberger působí při setkání v hlučící senátní restauraci dojmem pohodáře, jehož jen tak něco nerozhází. V půlce března na otázku, kde je slibované překvapení, odpovídá: "To bylo přece v tom, že všichni čekali standardní politickou kampaň. Pamatujete si, že by někdo na billboardy nevylepil politika, ale obyčejného člověka, dělníka, rodinu s dětmi?"
Volební manažer naráží na billboardy ukazující, kolik podle ODS "obyčejní lidé" vydělají díky jí propagovanému snížení daní. Na "rodinném" billboardu je fotografie ženy se dvěma ratolestmi. Během mediální prezentace těchto výtvorů se kdosi zeptal Topolánka: "A kde je tatínek?" Ani předseda ODS se nenechal vyvést z míry: "Tatínek to fotí, proto není na obrázku."
Šneberger argumentuje, že "moderní kampaň nemusí být postavena na lídrovi", a pokouší se o vtip: "Co když ho třeba přejede auto, co pak?" Vzápětí dodává: "My nejsme strana jednoho člověka, máme dost kvalitních lidí."
V centrálním volebním štábu jsou kromě předsedy ODS ještě místopředseda Petr Nečas, severočeský hejtman Jiří Šulc, ústecký primátor Petr Gandalovič, primátor Prahy Pavel Bém, hlavní manažer strany Jaroslav Jurečka a externisté.
Například průzkum veřejného mínění obstarává Michal Jankovec a jeho pražská firma Background Research, billboardy vyrábí reklamní agentura Chapiteau Milana Němečka, politologické konzultace uděluje Michal Sedláček. ODS podle svého tvrzení investuje do letošní kampaně celkem 80 milionů korun. (ČSSD hovoří o 120 milionech.)
"Efekt vynaložených peněz je slaboučký. Vidím tam jistou netaktičnost a celkový umělecký dojem není dobrý," říká Miroslav Macek, někdejší místopředseda ODS a jeden ze strůjců triumfálního volebního vítězství Klausovy strany v roce 1992.
Proč vlastně volit ODS, ptají se mnozí nerozhodnutí voliči. Nabízí rovnou daň a daňové prázdniny pro živnostníky, ale co dál? "Jiné téma jsem zatím nezaregistroval," přiznává Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku, považovaného za diskusní klub ODS.
"Kromě toho, že se snaží vést kampaň slušně a nekonfrontačně, což je plus, nevidím další kroky. ODS by měla třeba oslovit mladé lidi, prvovoliče, což je tři až pět procent hlasů, které mohou rozhodnout. Ale ekologická témata, která převzali i britští konzervativci, si už nechala ukradnout," podotýká bývalý mluvčí ODS Petr Husák, jenž působí ve firmě Protocol Service, zabývající se politickým marketingem.
"Já nevím nic konkrétního, ale lidi, co o tom něco vědí, říkají, že něco přijde a že ta kampaň bude dobrá. Za osmdesát milionů pořídíte fůru věcí," prohlašuje Topolánkův ekonomický poradce Karel Kříž.
Politolog Jan Hartl z agentury STEM však soudí, že ODS nejdůležitější část kampaně už propásla a v posledních dvou měsících před volbami už nemusí své potenciální voliče oslovit.
"Pro pravicové voliče, kteří jsou zkoumaví a chtějí rozumět přístupům strany k jednotlivým otázkám, do značné míry promeškala nebo ne úplně vhodně zacílila komunikaci o hlavních bodech svého volebního programu, zejména o rovné dani. Ta první, racionální a přesvědčující část, skončila velmi rozpačitě.
V koncovce se ODS asi chystá k nějakému emotivnímu apelu, protože tam už prostor, aby se něco racionálně zkomunikovalo, moc není." Podle Hartla chybí lídrovi ODS Topolánkovi "vůdčí atribut". "Co se vám u něj vybaví?" pokládá řečnickou otázku. "U Tlustého je to alespoň rovná daň. Paroubek sice nemá žádný obsahový, ale má stylotvorný atribut. Je to ráznej chlap."
Kamarád a profesionál
Podle lidí kolem Mirka Topolánka však vůdce typu Paroubka "přemýšlivé" voliče neoslovuje, a proto se ani o výrobu "nadčlověka" (jak říká Šneberger) nesnaží. Z neotesaného Valacha Topolánka se stal kultivovaný politik, tak to vidí jeho poradci.
"V posledních letech se obrousil, chová se umírněněji, stojí ho to velké úsilí, protože jde pořád za svým cílem a není člověk, který by ustupoval," vypráví v pražském sídle "sdružení Mirka Topolánka pro podporu vzdělanosti" zvaného Becario manželka volebního lídra Pavla Topolánková (je tu členkou dozorčí rady).
Mediální poradce a bývalý novinář Martin Schmarz říká, že Topolánek se obrousil během postupu funkcemi až na vrchol, "stejně jako se obrousí regionální novinář, který přijde do Prahy a stane se třeba šéfredaktorem". Zároveň však dodává: "U něj se však mění jen ta slupka. Uvnitř je pořád stejný, tam jsme přidávat nic nemuseli."
Na polidštění Topolánkova povrchu má podle Schmarze největší podíl Marek Dalík. Mladý muž, do jehož rukou předseda ODS podle všeho vložil osud svůj a své strany. Bývalý lobbista, o němž se mluví jako o člověku s největším vlivem na Mirka Topolánka nebo jako o předsedově muži na špinavou práci, jakémsi Topolánkově Šloufovi.
Dalík tvrdí, že on ani jeho firma New Deal díky kampani "nezbohatne". "Jde o desetiny promile celkových nákladů," odhaduje Dalík zisk své společnosti. Topolánek však naráží na zaměstnance firmy New Deal na každém kroku.
Jeho osobním tajemníkem, který organizuje předsedův denní program a je neustále s ním, je osmadvacetiletý Radim Ochvat, bývalý manažer ostravských rádií. Zaměstnankyní New Deal se stala také Topolánkova manželka Pavla, které dal Dalík k dispozici terénní vůz značky Land Rover.
Jméno Dalík bylo veřejnosti neznámé až do léta předloňského roku, kdy vypukla "aféra Kořistka". Poslanec Unie svobody Zdeněk Kořistka obvinil Dalíka, tehdy Topolánkova tajemníka, a lobbistu Jana Večerka, že mu nabízeli deset milionů korun a post velvyslance v Bulharsku, pokud v parlamentním hlasování potopí vládní koalici. Státní zástupce ovšem později případ odložil.
Podruhé se Dalíkovo jméno dostalo do titulků poté, co si tento milovník rychlých vozů koupil byt za více než osm milionů korun hned vedle manželů Topolánkových ve stejném domě v Praze na Hradčanech. "Je to náhoda. Já se tam s ním vůbec nevidím. Stěnu probouranou, abychom se mohli stýkat nejen v práci, ale i doma, nemáme," říká Topolánek.
Dalíka považuje za "kamaráda" a "profesionála", na němž si cení toho, že"nemá pohled jen reklamněpíárově-mediální, i toho, že rozumí politologii a vidí to i z druhé strany". Předseda ODS označuje o dvacet let mladšího poradce za "jednoho z řady lidí, s nimiž konzultuje", ale nejvíc prý věří "sobě a manželce".
Svou profesionální kariéru začal Marek Dalík, který už na gymnáziu nosil v klopě saka odznáček ODS, coby referent v kanceláři prezidenta Václava Havla. Tehdy ještě studoval na Karlově univerzitě politologii. "Jsem homo politicus, politika mě zajímala od té doby, co jsem začal brát rozum.
Václav Havel byl pro mě symbol návratu k hodnotám první republiky, který jsem si možná idealizoval. Ale tehdejší rozhodnutí tam pracovat bych dnes neměnil." Později Dalík založil PR firmu New Deal, která se zabývala lobbingem a propagací soukromých firem a později do svého "portfolia" převzala i politiky. Kromě Topolánka pracoval New Deal ve volbách v roce 2002 pro jihomoravskou "dvoukoalici" KDU-ČSL a Unii svobody (skončila až na čtvrtém místě).
S Topolánkem, tehdy stínovým ministrem průmyslu, začal spolupracovat v roce 2001 díky politikovým kontaktům se strojírenskou firmou Unex Uničov, pro niž New Deal dělal PR. "Potkali jsme se ale na nějaké akci už v roce '99. Tehdy jsem si říkal, jestli člověk tak neformální a otevřený dokáže uspět ve vyšší politice, a ukázalo se, že může.
Možná i díky naší spolupráci," říká Dalík, který vzpomíná, že Topolánek mu hned na první schůzce navrhl tykání. "To mě dost překvapilo, já jsem člověk spíš uzavřený a ostýchavý." Topolánek je podle Dalíka tím správným lídrem proto, že "v postklausovském období dokázal integrovat nejrůznější proudy", a dobrým premiérem muže být proto, že "reformy udělá bez ohledu na to, jak jsou v té chvíli populární. Neznám jiného politika, který by měl tuto potenciálně až sebezničující ambici. To je to, co právě potřebujeme".
Vědí to ale Češi? V zatím posledním průzkumu veřejného mínění, v němž měli lidé posuzovat politiky podle toho, kdo by byl nejvhodnějším premiérem, zvítězil Jiří Paroubek.
