Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Začátek vesmíru podruhé!

Věda

  9:39
PRAHA - Kosmologové dostali na stůl novou práci: po třech letech čekání byly zveřejněny další údaje z nejstarší minulosti vesmíru. Z doby, kdy mu bylo mnohem méně než vteřina.
Vesmír - ilustrační foto.

Vesmír. foto: ČTK

Zdrojem těchto údajů je sonda WMAP, která ve vzdálenosti asi 1,6 milionu kilometrů od Země měří intenzitu takzvaného zbytkového či reliktního záření. Právě to je pozůstatkem „porodních bolestí“ vesmíru. Vzniklo v době, kdy záření a hmota byly smíchány pohromadě v horkém raném vesmíru.

Jak vesmír chladl, hmota a záření se postupně oddělovaly a přestaly se spolu „bavit“. Vesmír se stal pro záření „průhledným“, snadno prostupným, takže se s hmotou přestaly navzájem ovlivňovat a záření „přežilo“ dodnes.

Sonda WMAP byla do kosmu vypuštěna v roce 2001 a údaje vysílala od svého uvedení do provozu. Jejich zpracování nějakou dobu trvalo, takže s nimi americký vědecký tým, který misi WMAP vede, poprvé vyšel na veřejnost v roce 2003. A s velkou slávou.

Jejich údaje pomohly například zpřesnit odhad stáří vesmíru i jeho tvaru a složení. Potvrdily také, spolu s jinými pozorováními, teorii tzv. inflace. Podle ní se vesmír na začátku rozpínal exponenciálně, tedy „nepředstavitelně“ rychle.

Odborníkům z týmu WMAP pod vedením Charlese Benetta ale jeden úspěch nestačil. Oznámili, že zveřejní zpřesněné analýzy doplněné o dva roky pozorování, tedy do roku 2005. Pak se odmlčeli. Kosmolog Sean Carroll, který se na výzkumu nepodílel, to shrnul slovy: „Ostatní si říkali buď: Páni, to je těžké, nebo: Kruci, ti museli narazit na něco úžasného.“

A jaká je skutečnost? Bohužel pro nás spíše to první. V tomto případě se vědecký pokrok nepohybuje mílovými a oslnivými kroky, ale spíše tempem mravenčím. Taková totiž byla práce, kterou Bennett a jeho kolegové odvedli: „Byla to ohromná piplačka, den za dnem,“ ocenil šéf práci svého kolektivu.

Jde o nenápadnou podobu vědeckého pokroku: údaje umožnily zpřesnit náš obraz vesmíru.

Můžeme nyní určit stáří vesmíru s přesností na 60 milionů let. Výzkum přesněji vymezil i vlasnosti některých elemetárních částic a dále podpořil teorii inflace. „Jde hlavně o zpřesňování základních kosmologických parametrů,“ řekl LN Jiří Bičák z Matemicko-fyzikální fakulty UK v Praze.

Zajímavým pokrokem je měření polarizace zbytkového záření. Ta umožnila lépe určit okamžik, kdy se zažehla první hvězda, na dobu kolem 400 milionů let po vzniku vesmíru.

Přestože jsou nové informace z WMAPzajímavé, revoluci neznamenají. Ta už proběhla. když kosmologie během posledních let z družice WMAP i jiných zdrojů získala důkazy pro teorie, které před dvaceti lety byly jenom na papíře, či proti nim.

Autoři:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.