Z kosmu vidíme pouze jednu pětinu. Vše ostatní je tzv. „temná hmota“, Fyzici toho o ní mnoho nevědí. Není totiž jenom temná, ale přímo „dokonale neviditelná“. Nevydává totiž žádné záření. Přesto ve vesmíru skutečně existuje, o tom máme dosti přesvědčivé důkazy.
Už v 70. letech minulého století se pozorováním některých galaxií zjistilo, že je „musí něco držet pohromadě“. Hvězdy na jejich okraji rotují rychleji, než by bylo možné v případě, že by se skládaly jenom z pozorovatelné hmoty.
Vznikla proto hypotéza o temné hmotě. Její vlastnosti sice neznáme, ale protože má svou hmotnost, dokáže ovlivňovat svoje okolí gravitací. Proto je možné získat některé informace o poloze a hmotnosti temné hmoty v galaxii podle toho, jak se v ní hvězdy pohybují. Přesně to nyní udělala skupina britských astronomů z Astronomického institutu v Cambridgi, kteří se zaměřili na tucet trpasličích galaxií v okolí Mléčné dráhy.
Sestavili jejich důkladný třírozměrný počítačový model pohybu, na jehož základě získali informace o distribuci temné hmoty v trpasličích galaxiích.
Výpočty britských odborníků přinesly zajímavé výsledky. Podle nich se temná hmota vyskytuje pouze v útvarech o hmotnosti nejméně 30 milionů našich Sluncí. Tím je podle šéfa výzkumného týmu Gerryho Gilmora určen minimální rozměr jednoho chuchvalce temné hmoty. Jeho rozložení je úplně jiné, než se můžete dočíst v současných pracích.
„Temnou hmotu patrně nelze vtěsnat do prostoru menšího než 300 parseků, tj. vzdálenosti, jakou urazí světlo za jeden tisíc let. Z tohoto údaje lze určit také rychlost -asi devět kilometrů za sekundu - jakou se částice temné hmoty pohybují,“ řekl Gilmore na tiskové konferenci v Londýně.
Z této rychlosti odborníci dovozují i teplotu temné hmoty: okolo deseti tisíc stupňů Celsia, což je výrazně odlišné od hodnot v kosmologických modelech, které se v posledních desetiletích používaly k vysvětlení struktury našeho vesmíru.
Podle nich měla temná hmota být „pomalá“ a „studená“, byť to odporuje některým astronomickým faktům. Na to, aby temná hmota byla studená, známe málo trpasličích galaxií.
Pokud se závěry britských vědců potvrdí, bude to mít dalekosáhlé důsledky v moderní kosmologii.
„Patrně se znovu vrátí modely, které se naposledy používaly v 80. letech. I ty ale budou muset být přepočítány, aby vyhověly některým pozorováním,“ říká český astrofyzik profesor Jan Palouš.
Už v 70. letech minulého století se pozorováním některých galaxií zjistilo, že je „musí něco držet pohromadě“. Hvězdy na jejich okraji rotují rychleji, než by bylo možné v případě, že by se skládaly jenom z pozorovatelné hmoty.
Vznikla proto hypotéza o temné hmotě. Její vlastnosti sice neznáme, ale protože má svou hmotnost, dokáže ovlivňovat svoje okolí gravitací. Proto je možné získat některé informace o poloze a hmotnosti temné hmoty v galaxii podle toho, jak se v ní hvězdy pohybují. Přesně to nyní udělala skupina britských astronomů z Astronomického institutu v Cambridgi, kteří se zaměřili na tucet trpasličích galaxií v okolí Mléčné dráhy.
Sestavili jejich důkladný třírozměrný počítačový model pohybu, na jehož základě získali informace o distribuci temné hmoty v trpasličích galaxiích.
Výpočty britských odborníků přinesly zajímavé výsledky. Podle nich se temná hmota vyskytuje pouze v útvarech o hmotnosti nejméně 30 milionů našich Sluncí. Tím je podle šéfa výzkumného týmu Gerryho Gilmora určen minimální rozměr jednoho chuchvalce temné hmoty. Jeho rozložení je úplně jiné, než se můžete dočíst v současných pracích.
„Temnou hmotu patrně nelze vtěsnat do prostoru menšího než 300 parseků, tj. vzdálenosti, jakou urazí světlo za jeden tisíc let. Z tohoto údaje lze určit také rychlost -asi devět kilometrů za sekundu - jakou se částice temné hmoty pohybují,“ řekl Gilmore na tiskové konferenci v Londýně.
Z této rychlosti odborníci dovozují i teplotu temné hmoty: okolo deseti tisíc stupňů Celsia, což je výrazně odlišné od hodnot v kosmologických modelech, které se v posledních desetiletích používaly k vysvětlení struktury našeho vesmíru.
Podle nich měla temná hmota být „pomalá“ a „studená“, byť to odporuje některým astronomickým faktům. Na to, aby temná hmota byla studená, známe málo trpasličích galaxií.
Pokud se závěry britských vědců potvrdí, bude to mít dalekosáhlé důsledky v moderní kosmologii.
„Patrně se znovu vrátí modely, které se naposledy používaly v 80. letech. I ty ale budou muset být přepočítány, aby vyhověly některým pozorováním,“ říká český astrofyzik profesor Jan Palouš.
