Na Labi měly původně vzniknout jezy dva, ale po protestech ekologů se ministerstva dopravy a životního prostředí dohodla pouze na jednom. Získat peníze od Evropské unie by neměl být podle Šimonovského problém.
Jeden jez ale nezaručí celoroční splavnost Labe. Šimonovský připustil, že by se měla v průběhu stavby bavit ministerstva i o vybudování druhého jezu u Ústí nad Labem. Jezy by měly umožnit, aby řeka byla splavná po celý rok pro lodě s ponorem 140 centimetrů.
Jezy nejsou veřejný zájem
O jezy na dolním toku Labe se vedou spory již více než deset let. Proti jsou ekologové. Ústavní soud (ÚS) v červenci rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Soud zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, jež jezy takto označila, což mělo zjednodušit jejich výstavbu.
Stavět se začne až v roce 2007 kvůli tomu, že se musí podklady o dopadech stavby na životní prostředí shromažďovat dvě vegetační období. Tedy ještě v příštím roce. Ředitelství vodních cest předalo dokumentaci krajskému úřadu, který tento týden řízení k dopadům stavby na životního prostředí zahájil.
Číňané chtějí stavět v Děčíně lodě
V přístavu u budoucího jezu v Děčíně vzniká velké překladiště zboží. Podnikatelé budou moci díky plavebnímu stupni využívat vodu alespoň před hranicemi s Německem. Do Děčína míří čínský investor, který chce stavět v loděnicích velká námořní plavidla.
Labská vodní cesta má na území České republiky od státní hranice ve Hřensku po přístav ve Chvaleticích délku 211 kilometrů a v současné době je připravováno její prodloužení o 24 kilometrů do Pardubic. Splavnost úseku mezi státní hranicí a Ústím nad Labem je závislá na klimatických podmínkách.
Celoroční lodní doprava by podle Šimovského ulehčila silnicím v kraji. Jezy by měly umožnit, aby řeka byla splavná po celý rok pro lodě s ponorem 140 centimetrů. O jezy na dolním toku Labe se vedou spory již více než deset let. Proti jsou ekologové.
