Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Zemřela Jaroslava Moserová

Česko

  10:32
BRNO/PRAHA - Po dlouhé nemoci zemřela v Praze v noci na dnešek ve věku 76 let bývalá senátorka, lékařka, spisovatelka a překladatelka Jaroslava Moserová.

Jaroslava Moserová na snímku v roce 2003 foto: Tomáš KristLidové noviny

Životopis Jaroslavy Moserové v datech
přejato ze stránek www.moserova.cz

Doc.MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc.

senátorka Senátu Parlamentu České republiky
členka Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice
členka Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí
členka Stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO
místopředsedkyně Klubu otevřené demokracie
členka světové komise pro etiku vědy a technologie COMEST
členka vědecké rady Filosofické fakulty Univerzity v Ostravě
členka Unie výtvarných umělců
členka obce překladatelů
členka obce spisovatelů
členka PEN klubu
členka ROTARY

Studovala v USA i v ČR, působila jako lékařka a diplomat. Autorka povídek, filmových scénářů a divadelních her, a překladatelka z anglického jazyka.

V roce 2004 udělil J. Moserové prezident Francouzské republiky J. Chirac řád Důstojníka za zásluhy.

2003 znovu členkou Výkonné rady UNESCO
1999 - 2001 prezidentka Generální konference UNESCO
1998 - 2004 senátorka za volební obvod 43 (Pardubicko,Chlumecko a Přeloučsko)
1996 - 1998 místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky
1995 - 1999 členka Výkonné rady UNESCO
1993 - 1995 vedoucí tajemník České komise pro UNESCO (MZV)
1991 - 1993 velvyslankyně ČSFR a následně České republiky v Austrálii a na Novém Zélandu
1990 - 1991 poslankyně a členka předsednictva České národní rady
1965 - 1990 vědecká pracovnice, oddělení popálenin LFH Univerzity Karlovy
1960 - 1965 chirurg, odd. popálenin Kliniky plastické chirurgie Univerzity Karlovy
1955 - 1960 chirurg, nemocnice v Duchcově
1949 - 1955 Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
1948 - 1949 Art Students League, New York, USA
1947 - 1948 Warren Wilson College (střední škola - maturita), USA
1930 narozena v Praze

Specialistka na popáleniny, která  byla v této roli svědkem posledních chvil Jana Palacha, kandidovala  před třemi lety jako jediná žena na prezidentskou funkci. V posledních měsících zápasila se zákeřnou chorobou. Z vysoké politiky odešla před více než rokem.
Zpráva o úmrtí Moserové zasáhla její bývalé kolegy ve všech oborech, kterým se věnovala. Pamatovat si ji budou jako velmi vzdělanou a zásadovou ženu.

"Kdyby se pro mne čas zastavil zítra, nemohla bych si na život a na osud stěžovat. Bůh se ke mně zachoval štědře, dal mi řadu dovedností, jaké jsou člověku vskutku dány shůry a které nelze získat pílí. Dal mi mnoho životních zkušeností, v radostech i starostech, ve všednosti i výjimečnosti, a dopřál mi v pozdním věku činorodá léta. Také mu vděčím za to, že jsem potkala svého muže, Milana Davida, a s ním získala i syna," napsala Moserová před časem.
Diváci České televize se budou moct s Moserovou rozloučit dnes večer, kdy veřejnoprávní médium na druhém programu uvede pořad Krásné ztráty natočený
s Moserovou před čtyřmi lety.
Počátkem 90. let pracovala Moserová v diplomatických službách, byla
velvyslankyní pro Austrálii a Nový Zéland a stala se i předsedkyní
Generální konference Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu
(UNESCO). "Byl to významný úspěch, a já si velmi vážím důvěry, kterou mi
prokázalo 186 členských států této světové organizace, uvedla v životopise k této své zkušenosti.

Dlouholetý předseda horní komory Petr Pithart řekl, že patřila mezi
zakládající osobnosti Senátu. "V Senátu se vyznačovala tím, že vystupovala často a nemluvila dlouho. Ale vždycky, když si vzala slovo a když promluvila, tak to bylo k jádru věci," řekl. Dodal, že Moserová byla svědomím horní komory. "Myslím, že udělala hrozně moc pro národ," řekl senátor Edvard Outrata. Pithart také připomenul, že Moserová byla vynikající překladatelkou. Právě jako překladatelku, spisovatelku a ilustrátorku Moserovou Češi znají
nejblíže. V umělecké praxi používala i jméno svého muže Moserová-Davidová. Čtenářům zprostředkovala například detektivky Dicka Francise, psala knihy pro děti a filmové scénáře.

"Byla to velmi vzdělaná žena s širokým světovým rozhledem a s obrovskými zkušenostmi. Snad právě proto, že byla docentkou medicíny, se u ní projevoval velmi lidský vztah ke všemu, co kolem ní procházelo, a myslím, že to projevila i ve funkci senátorky," řekl Karel Zelníček z nakladatelství Olympia. Knihy Dicka Francise byly vždycky mezi českými čtenáři oblíbené - podle Zelníčka i díky mistrnému překladu Moserové.

Hledat nového francisovského překladatele Olympia nebude, protože ani autor
totiž už nová díla neplánuje. Za Moserové nejúspěšnější vlastní dílo považuje Zelníček Historky, vzpomínky na lidi, kteří v jejím životě zanechali výraznou stopu.

"Je to pro mě velmi smutná zpráva, paní doktorka Moserová patřila k předním odborníkům, byla i člověkem s vysokou morální integritou," řekl v reakci na úmrtí Moserové prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Svoji dlouholetou spolupracovnici a přítelkyni bude postrádat i profesorka plastické chirurgie a popáleninové medicíny Radana Königová z kliniky popáleninové medicíny pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. S Jaroslavou Moserovou se znaly od 13 let, byly spolužačky, kamarádky a posléze se spolu podílely i na vývoji oboru.
"Má velké zásluhy v tom, že počátkem sedmdesátých let, kdy pracovala v kožní bance na naší klinice, založila odběr biologických krytů z vepřových kruponů. Ty jsou velmi významné pro léčbu rozsáhlých popálenin a povrchních postižení," řekla Königová k další stránce bohatého života Moserové.

Podle jednoho z jejích žáků, primáře kliniky popáleninové medicíny Ludomíra Brože to byla "neskutečně chytrá žena, která uměla svoji chytrost prodat, v tom dobrém slova smyslu". 

"Mým krédem vždy bylo dělat to, co člověk dělat musí co nejlíp, a nelhat, hlavně ne sobě. Jistě jsem si taky občas něco nalhávala, nejspíš ušlechtilejší pohnutky v tom či onom, ale na přímou otázku jsem odpověděla vědomou lží co pamatuji jen dvakrát, a dodnes na to nemohu zapomenout. V dobách temna jsem neprokazovala hrdinství, ale také jsem se nezaprodala," napsala o sobě žena, které v roce 2004 udělil francouzský prezident Jacques Chirac řád Důstojníka za zásluhy.

Autor: