Zpráva ombudsmana o CzechTeku

Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv
vydané v souladu s § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv

v šetření vedeném z vlastní iniciativy

ve věci

postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005
I.

DOSAVADNÍ PRŮBĚH ŠETŘENÍ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

POSTUPU POLICIE ČR PROTI ÚČASTNÍKŮM CZECHTEKU 2005
Z vlastní iniciativy jsem na základě rozhodnutí ze dne 5. 8. 2005 zahájil šetření postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005. Učinil jsem tak na základě zmocnění zakotveného v § 9 písm. d) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném ochránci práv“).

Za cíl svého šetření jsem určil posouzení působnosti, pravomoci a přiměřenosti postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 v katastrálním území Mlýnec pod Přimdou ve dnech 29. až 30. 7. 2005.

Dne 21. 11. 2005 jsem podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv vydal průběžnou zprávu o stávajících výsledcích svého šetření. Ve zprávě jsem konstatoval zjištěná pochybení Policie ČR. Jak požaduje zákon o veřejném ochránci práv, zprávu jsem předložil k vyjádření dotčeným orgánům, tedy ministrovi vnitra, policejnímu prezidentovi, řediteli Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni a řediteli Policie ČR Okresního ředitelství v Tachově. S ohledem na mimořádnost případu jsem tuto zprávu předložil rovněž zástupci účastníků technoparty CzechTek 2005 Davidu Čermákovi.

Smyslem zprávy veřejného ochránce práv podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv je, umožnit dotčeným orgánům před vydáním závěrečného stanoviska ochránce, se ke zjištěným skutečnostem vyjádřit a případně předložit argumenty či důkazy, které mohou vrhnout jiné světlo na jejich postup. Takovýto typ zprávy nelze před vyjádřením dotčených orgánů zveřejnit, neboť jde svým způsobem o pracovní nehotový materiál, jehož konečné znění obsažené v následujícím závěrečném stanovisku může být pozměněno. Proto jsem svoji zprávu podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv nezveřejnil.

K průběžné zprávě vydané podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv v tomto závěrečném stanovisku považuji za nutné shrnout následující. Zpráva vychází z listinných materiálů, videozáznamů (v celkové délce více jak 10 hodin) a rozhovorů poskytnutých ministrem vnitra, bývalým i současným policejním prezidentem, Policií ČR správou Západočeského kraje v Plzni, Policií ČR Okresním ředitelstvím Tachov (dále jen „OŘ PČR Tachov“), krajskou státní zástupkyní v Plzni, Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, pracoviště Tachov, Krajskou hygienickou stanicí Plzeňského kraje se sídlem v Plzni. Zpráva ze dne 21. 11. 2005 podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv, a to nutno zdůraznit, rovněž vychází z informací, videozáznamů a listinných materiálů, které mi k případu poskytl David Čermák, případně byly získány ze sítě internet (zejména ze stránek www.policejnistat.cz), či pochází od jednotlivých fyzických osob nebo nestátních organizací. Pro tento případ je ovšem typické, že ze strany účastníků či sympatizantů s CzechTekem jsem zaznamenal velice svérázný, spíše zdrženlivý přístup ke spolupráci. Informace jsem získával po opakovaných urgencích, nebyly systematické, obsahovaly prvky nedůvěry nebo pochybností o objektivitě mého šetření.

Pro posouzení oprávněnosti a přiměřenosti postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 hodnotím:

okolnosti blokování vjezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198,
komunikaci Policie ČR s účastníky technoparty (výzvy policie účastníkům),
průběh zákroků Policie ČR proti účastníkům CzechTeku dne 30. 7. 2005 v době od 16:30 hod. a 20:30 hod.
Zjištěná pochybení Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 jsem ve zprávě ze dne 21. 11. 2005 na závěr pro přehlednost shrnul do několika bodů:

1. Policii ČR jsem vytkl kvalitu výzev dávaných účastníkům technoparty. Z tohoto pohledu Policie ČR neprovedla dostatečná preventivní opatření, která by byla byť i jen teoreticky způsobilá předejít zákrokům započatým v prostoru technoparty dne 30. 7. 2005 okolo 16:30 hod. a 20:30 hod. V souvislosti s výzvami je nutno připomenout, že účastníkům technoparty nebyly dány výzvy s výstrahou, že pokud od svého jednání neupustí, policie proti nim použije donucovacích prostředků. Výzvy nebyly dávány v průběhu uvedených zákroků.
2. Policie ČR dosud dostatečně nevyvrátila námitky účastníků o nedůvodném používání donucovacích prostředků v průběhu služebního zákroku pod jednotným velením dne 30. 7. 2005 v době od 20:30 hod., pokud k nedůvodnému použití došlo.
3. Policie ČR odpovídajícím způsobem neobjasnila svoje konání od příjezdu k místu uvíznutého kamionu na nájezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198 do okamžiku jeho vyproštění (a kdy tento okamžik nastal). Dostačujícím způsobem rovněž není popsán okamžik zablokování provozu na dálnici D5 u sjezdu Mlýnec pro jednotlivé směry jízdy v době po 01:00 hod. dne 29. 7. 2005. Důvody postupu policie spočívající v blokování vjezdu na účelovou komunikaci byly v čase doplňovány a měněny, ačkoli je nasnadě, že jejich uzavřený výčet musel být policii znám v okamžiku zahájení a pokračování blokace.
4. Policie ČR by měla objasnit důvod a původce dezinformace o zrušení dohody o užívání pozemků uzavřené mezi Václavem Šroubem a společností Italinvest, s.r.o.
5. Policii ČR jsem vytkl také kvalitu pořízených videozáznamů. Tyto v převážné míře neobsahují datum a přesný čas pořízení toho kterého záběru. Jejich vypovídací hodnota je tím snížena. Videozáznamy vykazují rozdílnou kvalitu. Pro jednoho autora záběrů je například typické, že spíše než hodnotné videozáznamy pořizoval zvukový záznam, když snímá toliko nohy účastníků technoparty a policistů. Jiný autor se zase záměrně při natáčení odpoledního zákroku dne 30. 7. 2005 vyhýbá momentům, které naznačují, že v blízkém okolí „se něco děje“ a kamera raději zamíří jinam. Za velmi nedostatečné a nekvalitní pak považuji záznamy týkající se večerního zákroku dne 30. 7. 2005. Výhrady mám rovněž k dokumentaci jednotlivě podávaných hromadných výzev (například není nikterak dokumentováno, že by dne 30. 7. 2005 ve 20:23 hod. Policie ČR vyzvala účastníky k opuštění prostoru technoparty, když následně pro tvrzené neuposlechnutí výzvy došlo k dalšímu zákroku). Shrnuto, Policie ČR neprovedla dostatečně kvalitní videodokumentaci svého postupu v souvislosti s technoparty CzechTek 2005.
6. Podle zprávy ministra vnitra policejní opatření proti účastníkům technoparty řídil ředitel OŘ PČR Tachov. Na úrovni Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni vznikla koordinační skupina, která zajišťovala podpůrné činnosti a její člen byl přítomen na místě policejního opatření. Blíže neuvedené odborné útvary Policejního prezidia ČR poskytovaly logistickou a částečně metodickou pomoc. Nabízí se tak otázka, v čem konkrétním pomoc Policejního prezidia ČR a Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni spočívala, když došlo k výše zjištěným pochybením, resp. otázka, zda jejich pomoc řediteli OŘ PČR Tachov a jemu podřízeným policistům byla dostatečná. Právě pro zjištěná pochybení mám za to, že dostatečná nebyla.
7. Výhrady jsem rovněž uvedl k celkové mediální prezentaci důvodů a průběhu postupu Policie ČR, a to jak v době samotného policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005, tak po jeho skončení. Prezentace nebyla jednotná, v některých případech byla dokonce nepravdivá a zdůvodnění postupu Policie ČR se v čase vyvíjelo.
II.

VYJÁDŘENÍ MINISTRA VNITRA, PŘEDSTAVITELŮ POLICIE ČR

A ZÁSTUPCE ÚČASTNÍKŮ TECHNOPARTY CZECHTEK 2005
Vyjádření ministra vnitra
Vyjádření lze dle obsahu rozdělit na dvě části. První se vztahuje k postupu Policie ČR proti účastníkům technoparty. Odpověď na skutková zjištění ministr vnitra přenechal jednotlivým dotčeným představitelům Policie ČR. Ministr vnitra k této části pouze uvádí, že jím zpracovaná „Zpráva o příčinách, průběhu a důsledcích událostí technoparty CzechTek 2005“ pro jednání vlády a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR vychází z materiálů poskytnutých subjekty, uvedenými na straně 27 citovaného dokumentu. Ministr vnitra uvedl, že informace z podkladů nebyly žádným způsobem upraveny, ale pouze shrnuty a uspořádány.

V dalším vyjádření ministr vnitra předkládá návrhy řešení zjištěných pochybení v postupu Policie ČR. Ministr vnitra neuvádí, jaká konkrétní pochybení v postupu Policie ČR spatřuje, pouze obecně konstatuje, že se jedná o pochybení v koordinaci činnosti jednotlivých složek Policie ČR, dále v dokumentační činnosti, jakož i při komunikaci s účastníky technoparty. Nápravu hodlá do budoucna zajistit mimo jiné interní normotvorbou Policejního prezidia ČR a výcvikem, školením dotčených složek Policie ČR. Velitelé a příslušníci krajských pořádkových jednotek Policie ČR budou seznámeni s obrazovou dokumentací, zvolenou taktikou zákroku a s celkovým průběhem technoparty CzechTek 2005 včetně postupu jednotlivých složek Policie ČR. Uvažuje se rovněž o využití zkušeností „antikonfliktních týmů“ zřízených v rámci pohotovostní pořádkové policie Berlín. Budou nastoleny nové metody podporující proaktivní přístup Policie ČR v komunikaci s veřejností na místech konání akcí podobného typu. Ze strany vrcholového managementu Policie ČR by podle vyjádření ministra vnitra měla být v budoucnu zajištěna důslednější podpora nižších organizačních stupňů Policie ČR. Na úrovni vyšších organizačních stupňů řízení Policie ČR budou vyškoleni konkrétní policejní funkcionáři pro organizaci policejních opatření velkého rozsahu.

Vyjádření policejního prezidenta
Policejní prezident se vyjádřil k vytýkané kvalitě výzev Policie ČR a absenci výstrah před použitím donucovacích prostředků při služebním zákroku. K výzvě ze dne 29. 7. 2005 k nevstupování na pozemky a přejíždění přes ně bez souhlasu majitelů a upozornění na porušení zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a na možné následky v podobě odtažení motorového vozidla v případě neuposlechnutí výzvy, uvedl, že se nejednalo o výzvu s výstrahou podle zákona o policii, ale o opatření podle zákona o pozemních komunikacích.

Výzva s výstrahou podle zákona o Policii ČR byla dána až dne 30. 7. 2005 v době, kdy účastníci technoparty útočili na policisty, kteří ze služebních vozidel podávali výzvy v prostorách technoparty, poté v okamžiku, kdy policisté v rozvinuté linii bez sevřeného kordonu pomalu a volně postupovali s předpokladem, že účastníci dobrovolně opustí prostor technoparty. Samotný nástup pořádkových jednotek do místa, odkud měl být proveden zákrok k vytlačení shromážděných osob, nelze považovat za služební zákrok pod jednotným velením. Takový zákrok započal až ve chvíli napadení policistů ze strany účastníků technoparty. Nemusela tak být splněna podmínka dávat výzvy s výstrahou (§ 38 odst. 3 zákona o policii). Stejný závěr platí ohledně nově příchozích účastníků, když všem musela být činnost policie patrná. Účastníci měli dostatek času a prostoru opustit místo a nevytvářet podmínky pro střet s policií, která již prováděla zákrok.

Použití donucovacích prostředků není došetřeno Inspekcí ministra vnitra a státním zastupitelstvím, které případ převzaly po skončení technoparty, a Policie ČR tak použití donucovacích prostředků sama nemohla šetřit.

Z videozáznamů pořízených Policií ČR jsou na potřebné kvalitní úrovni pouze ty, které byly pořízeny z vrtulníku. V nočních hodinách nebylo možno pořídit videozáznamy, neboť Policie ČR není vybavena patřičnou technikou, která by takový záznam umožňovala. S tím má souviset i slyšitelnost a zvuková dokumentace dávaných výzev, zejména v hlučném prostředí, kdy byla záměrně zvyšována intenzita hudební produkce. Povolané policejní posily z některých správ krajů nebyly pro dokumentaci náležitě vybaveny, neměly veškeré ochranné pomůcky, když nebyl předpokládán tak velký rozsah opatření a agresivita účastníků technoparty.

Řediteli OŘ PČR Tachov poskytovalo metodickou pomoc Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR. Určení pracovníci tohoto ředitelství byli vysláni na Policii ČR správu Západočeského kraje v Plzni, kde pomáhali zřízené koordinační skupině. Jejich úkolem bylo koordinovat a zajišťovat další posily pro policejní opatření dle požadavků uvedené správy kraje. Tito určení pracovníci však nezasahovali do organizace a řízení policejního opatření. Jejich právní pomoc spočívala ve výkladu a aplikaci práva, ale zejména interních aktů řízení.

Policejní prezident uznává nedostatky v celkové mediální prezentaci postupu Policie ČR při CzechTeku 2005. Policie se podle něj poučila, což se projevilo např. při technoparty v Příchovicích, či Paroubteku. Řádná mediální prezentace má být do budoucna ošetřena novelou příslušného vnitřního předpisu Policie ČR.

V reakci na průběh posledního zásahu Policie ČR proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 Policejní prezidium ČR připravuje změnu interního předpisu pro rozsáhlá nebo dlouhodobá policejní opatření. Řízení policejního opatření bude propříště svěřeno vybranému služebnímu funkcionáři Policie ČR správy jednotlivých krajů. Určený služební funkcionář bude stát v čele přesně strukturovaného řídícího štábu s jednoznačně vymezenými kompetencemi a odpovědností členů štábu. Kvalitativně by se měla zlepšit komunikace se sdělovacími prostředky. Na základě zkušeností berlínské policie mají být v Policii ČR zřízeny „antikonfliktní týmy“ jako nová forma preventivního působení předcházení protiprávního jednání při akcích s účastí většího počtu osob.

Vyjádření ředitele Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni
Služební zákrok Policie ČR pod jednotným velením dne 30. 7. 2005 v době od 20:30 hod. byl prováděn jako pokračování již předtím započatého služebního zákroku. Policie ČR nedisponuje tak kvalitní dokumentační technikou, která by umožňovala dokumentovat činnost policie v noční době. Proto nebyla pořízena dokumentace průběhu noční fáze služebního zákroku. Šetření případně nedůvodně použitých donucovacích prostředků provádí Inspekce ministra vnitra a Okresní státní zastupitelství Plzeň-město. Jimi prováděné šetření není skončeno.

Pracovníci, kteří byli určeni k videodokumentaci policejního opatření, nemají praktické zkušenosti s dokumentací akce tak rozsáhlého charakteru. Ředitel správy kraje tak bude iniciovat proškolení pracovníků provádějících videodokumentaci. Dosavadní zkušenosti nevyžadovaly vybavit takové pracovníky ochrannými bezpečnostními pomůckami. S ohledem na svoji bezpečnost se proto v některých případech pohybovali na okraji dění, nikoli v jeho středu či bezprostřední blízkosti.

Policejní opatření ve smyslu příslušného interního předpisu Policie ČR řídil ředitel OŘ PČR Tachov, neboť policejní opatření nepřesáhlo územní obvod daného okresního ředitelství. Dále ředitel správy kraje informoval o zřízení a složení koordinační skupiny v rámci správy kraje za účasti pracovníků Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR. Koordinační skupina nezasahovala do řízení a organizace policejního opatření. Její pomoc byla metodická a podpůrná ve smyslu zajišťování dalších potřebných jednotek Policie ČR, organizace stravování policistů na místě policejního opatření apod. Zástupce koordinační skupiny správy kraje byl vyslán k metodické pomoci řediteli dotčeného okresního ředitelství v řízení policejního opatření. Koordinační skupina zřízená v rámci správy kraje nemohla mnou konstatovaným pochybením předejít, ani je za vzniklé situace bezprostředně řešit.

Vyjádření ředitele Policie ČR Okresního ředitelství Tachov
Dne 30. 7. 2005 před zákrokem vyzvala Policie ČR účastníky technoparty k opuštění pozemků, které bez povolení vlastníků užívali. Takovou výzvu Policie ČR učinila již dne 29. 7. 2005. Výzvy byly účastníkům srozumitelné. Po výzvách dne 30. 7. 2005 mělo dojít k nastoupení pořádkové jednotky a měly být prováděny úkony v trestním řízení. Před nastoupením pořádkové jednotky a před zahájením úkonů v trestním řízení účastníci technoparty napadli severní část nastupující pořádkové jednotky, čímž se dopustili trestného činu dle § 155 trestního zákona. Až po vzniku této situace velitel policejního opatření rozhodl o použití donucovacích prostředků. Za situace, kdy byly ohroženy životy nebo zdraví policistů a služební zákrok nesnesl odkladu, bylo od výzvy s výstrahou před použitím donucovacích prostředků upuštěno (§ 38 odst. 3 zákona o policii). Pokud výzvy nebyly dávány v průběhu zákroků, stalo se tak z důvodu soustavnosti a intenzity útoků na policisty, obranného charakteru donucovacích prostředků a zřejmé absence smysluplnosti případného dávání výzev v prostředí útočícího davu za neskutečných akustických podmínek. Po útoku účastníků technoparty na policisty bylo jisté, že případné výzvy nepřehluší útočící dav. Výzvy byly co do obsahu připravovány velitelem policejního opatření a vznikaly jako bezprostřední reakce na situaci a byly srozumitelné.

K používání donucovacích prostředků při služebním zákroku pod jednotným velením dne 30. 7. 2005 po 20:30 hod. ředitel OŘ PČR Tachov uvedl, že při zákroku docházelo k dokončení úkonů v trestním řízení (zajištění věcí důležitých pro trestní řízení). Podle ředitele se nejednalo o samostatný zákrok, ale o dokončení (druhou část) dříve započatého služebního zákroku pod jednotným velením ze dne 30. 7. 2005, který probíhal od 16:30 hod. (zákrok sledoval shodné cíle, za shodného jednání účastníků a podmínek).

K blokaci hospodářského sjezdu a dálnice došlo jednáním účastníků technoparty (k podání stanoviska k situaci na dálnici je příslušná Policie ČR dálniční oddělení Ostrov, nikoli OŘ PČR Tachov). Silnice č. 198 byla dne 29. 7. 2005 okolo 05:00 hod. na základě upozornění Policie ČR uzavřena Správou a údržbou silnic Stříbro (podle § 24 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Uzavřena byla od křižovatky Mlýnec po křižovatku Labuť v délce cca 4 km. Uzavírka byla vyznačena dopravními značkami. Uzavírku potvrdil svým rozhodnutím referát dopravy Městského úřadu Tachov (podle § 24 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Přesnou dobu vyproštění nákladního vozidla účastníků technoparty, který uvízl na hospodářském sjezdu (tj. nájezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198), lze dokladovat pouze tvrzením jednotlivých osob. Tyto uvádí, že se tak stalo až za denního světla. V tu dobu již Policie ČR disponovala materiály z katastru nemovitostí, ze kterých bylo patrno, že část účelové komunikace je možno používat za podmínek v lesním zákoně a že zástupci obce Přimda nedali k užívání komunikace souhlas. Příslušníci OŘ PČR Tachov se dne 29. 7. 2005 v době od příjezdu na místo uvíznutého nákladního vozidla účastníků technoparty (na vjezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198; tj. v době mezi 01:00 a 02:00 hod.) do doby uzavření silnice č. 198 Správou a údržbou silnic Stříbro a příjezdu pořádkových jednotek omezili výlučně na monitorování situace. Policisté se při snaze či náznaku situaci řešit a řídit dopravu setkávali ze strany účastníků technoparty s úmyslným poškozováním služebních vozidel a verbálními útoky. V inkriminovanou dobu se počet policistů pohyboval od několika jednotlivců po jednu až dvě desítky osob, když na straně účastníků technoparty se jednalo o stovky až tisíce agresivních a s policisty nekomunikujících osob.

Ředitel OŘ PČR Tachov nesouhlasí, že by on, nebo někdo jiný z okresního ředitelství, kdykoli sdělil, že ze strany vlastníka pozemků pro technoparty došlo k vypovězení smlouvy s Václavem Šroubem. Naopak v průběhu policejního opatření to byl Václav Šroub, případně další osoby, který médiím sděloval nepodložené smyšlenky typu „dálnici zablokovali policisté“, „žádné vozidlo technařů cestu ani sjezd ze silnice č. 198 neblokovalo“ apod.

Výtka k nekvalitní videodokumentaci postupu Policie ČR podle ředitele OŘ PČR Tachov nesměřuje k jeho ředitelství. Jako důvod uvádí, že k pořizování dokumentace byly použity veškeré dostupné technické prostředky ředitelství, dále ředitel požádal o vyslání dokumentaristů Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni a helikoptéry. Dokumentaristé Policie ČR nebyli vystrojeni jako příslušníci pořádkových jednotek, proto nemohli pořizovat záběry v bezprostřední blízkosti zákroku. V době po setmění dne 30. 7. 2005 nebyl postup Policie ČR natáčen, neboť policisté okresního ředitelství neměli k dispozici techniku pro natáčení v noční době. Za kvalitu záběrů odpovídali jednotliví kameramani a kvalita záběru odpovídala úrovni technického vybavení.

V době policejního opatření řediteli OŘ PČR Tachov poskytovali metodickou pomoc z Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR a Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni. Poskytovanou pomoc považuje ředitel za dostatečnou.

Pokud jde o mediální prezentaci, zástupci OŘ PČR Tachov podle ředitele prokázali stálost ve svých prohlášeních. Činili tak až do dne 4. 8. 2005, když tímto dnem jim bylo pokynem dozorujícího státního zástupce uloženo ukončit mediální vystupování. K CzechTeku 2005 však byly z různých úrovní Policie ČR, Ministerstva vnitra nebo vlády ČR podávány i neúplné či ne zcela správné informace, jejichž zdrojem však nebylo OŘ PČR Tachov (jako příklad je uváděno opakující se nepravdivé tvrzení, že „pokyn k zákroku dal státní zástupce z Okresního státního zastupitelství Tachov“ aj.).

V závěru svého vyjádření ředitel OŘ PČR Tachov uvedl, že učinil vše pro to, aby na místě policejního opatření byly od počátku orgány, kterým přísluší kontrolovat a prošetřovat jednání policistů. Pro příklad uvádí Inspekci ministra vnitra a pracovníky stížnostně kontrolního orgánu Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni. Dotčené orgány měly podle ředitele možnost neprodleně reagovat při případném selhání řízení policejního opatření nebo jednotlivých policistů.

Vyjádření zástupce účastníků technoparty CzechTek 2005 Davida Čermáka
David Čermák se veřejně prezentoval na schůzi Výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 9. 8. 2005 jako nositel informací o průběhu CzechTeku 2005. Téměř od počátku svého šetření jsem s ním vedl osobní jednání a korespondenci k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005, abych získal i jiný pohled na události, než ze strany Policie ČR.

Pro vytvoření co nejširšího pohledu na postup Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 jsem zprávu ze dne 21. 11. 2005 vydanou podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném chránci práv předložil k vyjádření rovněž Davidu Čermákovi. David Čermák k obsahu zprávy uvedl následující.

V České republice ročně probíhá kolem tisíce technoparty. Organizátoři se snaží konat technoparty v místech vzdálených od obytných míst, což se většinou daří. Prostor, který byl pronajat pro konání technoparty CzechTek v roce 2005 představoval plochu 14 hektarů, která je dostatečná pro očekávatelných 10000 i více účastníků. K prvotnímu obsazování cizích pozemků došlo v důsledku zablokování příjezdové cesty.

Policie ČR nebyla od začátku rozhodná, nebyla ochotna problém řešit ke spokojenosti všech stran. Pravděpodobně i proto účastníci nedbali Policie ČR, která již od počátku chtěla omezit vjezd na pozemek. K faktickému omezení vjezdu Policií ČR došlo ihned po uvolnění účelové komunikace ze silnice č. 198, a to kolem 03:00 hod. v noci. Policie ČR podle účastníků neměla zájem na zprůjezdnění přístupové komunikace, kde předtím uvízlo nákladní vozidlo účastníků technoparty, pouze vyšetřovala, zda účastníci mají povolení, kdo kolonu vozidel vede apod. Sjezd z dálnice D5 byl zablokován Policií ČR kolem 04:00 hod., následně byl vyklízen prostor silnice č. 198. Silnice i poté zůstala neprůjezdná díky policejní blokádě. Vyklizení silnice tedy nemělo za cíl její zprůjezdnění. Policie ČR dopoledne dne 29. 7. 2005 uváděla mnoho argumentů pro zablokování účelové komunikace. Lesní pozemek však zmiňován nebyl.

Mimo blokace přístupové cesty byli během pátečního dne (tj. 29. 7. 2005) někteří účastníci v místě konání technoparty Policií ČR opakovaně vyzýváni k opuštění prostoru. Pro tyto výzvy nebyl udáván žádný důvod. Při komunikaci s účastníky technoparty v pátek dne 29. 7. 2005 David Čermák nabyl dojmu, že Policie ČR vyzývá účastníky k opuštění pásu kolem lesa, který je 100 metrů široký. Podle všech informací, které získal, je David Čermák přesvědčen, že Policie ČR se snažila uvolnit pozemek pana J.Z. Výzvy jednotlivých policistů se lišily. Především proto se skupina přibližně 100 účastníků během pátečního dopoledne přesouvala po velké ploše dotyčné louky. Jako nejvhodnější způsob pro informování účastníků technoparty ze strany státních orgánů se Davidu Čermákovi jeví distribuce tištěných letáků a spolupráce s obsluhou soundsystémů.

V průběhu pátku dne 29. 7. 2005 se David Čermák pokoušel kontaktovat odpovědného zástupce Policie ČR. Policie ČR téhož dne odmítla komunikaci s Václavem Šroubem. Stejná situace byla dne 30. 7. 2005. Policie ČR nebyla ochotna poskytnout kopii katastrální mapy účastníkům, zejména Václavu Šroubovi nebo novinářům. Přesné vyměření pronajatého pozemku nemohli účastníci technoparty zajistit proto, že Policie ČR nevpustila geodeta na místo konání technoparty.

Policie ČR nekomunikovala s účastníky, Václavem Šroubem ani novináři tak, jak situace vyžadovala. Účastníci technoparty měli ochotu řešit vzniklou situaci. Není pravda, že v době výzev Policie ČR soundsystémy v prostoru technoparty zvyšovaly hlasitost hudební produkce. Problém byl spíše v tom, že výzvy účastníkům technoparty Policie ČR podávala ve značné vzdálenosti od účastníků. Na místě technoparty bylo mnoho účastníků i novinářů, kteří chtěli pomoci organizovat přesun účastníků na pronajatý pozemek, Policie ČR však nevyužila nabízené pomoci Václava Šrouba, Davida Čermáka, obsluhy soundsystémů, účastníků ani novinářů.

Policie ČR před prvním zákrokem dne 30. 7. 2005 nedávala výzvy v místech, kde se nacházela většina účastníků. David Čermák se po rozhovoru s dalšími účastníky domnívá, že Policie ČR nedávala výzvu před druhým zákrokem dne 30. 7. 2005.

Druhý zákrok dne 30. 7. 2005 byl ze strany Policie ČR veden brutálním způsobem. Průběh policejního opatření vyvolával v účastnících dojem šikany ze strany Policie ČR, a to např. pro neoprávněnou blokaci příjezdové komunikace, neochotu Policie ČR komunikovat a pro zkreslování informací během toho, jak si je účastníci předávali. Pokud došlo k napadání příslušníků Policie ČR, měli policisté zakročit proti jednotlivci. Slzný plyn a rozbušky měla Policie ČR použít proti agresivním, policisty napadajícím osobám. Policisté naproti tomu slzný plyn a rozbušky použili i proti účastníkům, kteří reakci nevyprovokovali, a to i proti sedícím osobám. Policejní kordon postupoval i místy, které byly pronajaty pro technoparty. Pro brutálnost a způsob vedení večerního zákroku dne 30. 7. 2005 se většina zraněných účastníků ani nepokusila vyhledat lékařské ošetření.

III.

TECHNOPARTY CZECHTEK JAKO SPOLEČENSKÝ FENOMÉN

A TEORETICKO PRÁVNÍ MOŽNOSTI POSTUPU POLICIE ČR
Hodnotit postup Policie ČR proti účastníkům technoparty CzechTek (zde v roce 2005) lze toliko při vědomí několika základních skutečností. CzechTek 2005 byl dalším z řady podobných podniků pořádaných na území České republiky v podstatě tradičně na přelomu července a srpna toho kterého roku. Podle vlastní definice jeho cílem je „dobře se pobavit s podobně zaměřenými lidmi z celého světa a poslechnout si hudbu, kterou máme rádi. Jsme subkultura založená především na osobní svobodě jednotlivce a respektu k ostatním. Toto však požadujeme i po státních orgánech. Neděláme hudbu pro peníze, hudba nás neživí, je to prostředek naší seberealizace, a proto je CzechTek už léta nejúspěšnějším českým festivalem vůbec. Proto je místem, kde vzniká občanská společnost.“

CzechTek se navenek prezentuje jako předem neorganizovaná, spontánně vzniklá technoparty. Je charakteristická tím, že se odehrává ve volné krajině na pozemcích o rozloze v řádech desítek hektarů (na které zpravidla není za účelem technoparty uzavřena smlouva o užívání), za účasti deseti až třiceti tisíc osob, po dobu více jak pěti dnů a nocí. Hudební produkci zajišťují desítky soundsystémů. Hudební produkce probíhá současně, proto každý soundsystém zaujímá vlastní místo. Kolem jednotlivých soundsystémů vzniká větší či menší ohraničený prostor, jehož hranici tvoří například jakési bary a restaurace, a uvnitř tohoto prostoru vzniká prostor pro tanečníky.

Tradice velkých technoparty obdobně organizovaných vzniká v České republice zřejmě v druhé polovině 90. let. Veřejný ochránce práv se takovou technoparty poprvé zabýval v roce 2003, kdy ve dnech od 23. 7. do 3. 8. 2003 pod názvem C23chTek proběhla technoparty u obce Ledkov u Kopidlna. Ta byla předmětem šetření ochránce na základě stížnosti občanů a obecních úřadů na rušivé projevy, způsobné v tomto případě hlukovou zátěží vyvolanou nepřetržitým vysíláním reprodukované hudby z pozemků nepříliš vzdálených obci Ledkov. Okrajově a podpůrně byly namítány i negativní důsledky této akce uskutečněné na výměře cca 40 ha za účasti 30 až 40 tisíc osob spočívající v porušení hygienických norem, aniž bylo akcentováno, že technoparty byla realizována na pozemcích bez souhlasu vlastníka. Na základě šetření těchto stížností jsem konstatoval, že ke kvalifikovanému zákroku usměrňujícímu chování účastníků není z jejich strany k dispozici vyjednávací a autoritativní partner. Obecně akcentovaná neformálnost a spontánnost této akce znamená faktickou anonymitu, a tudíž nepostižitelnost kohokoliv, kdo by byl ochoten a schopen za akci nést odpovědnost.

Od 30. 7. do 3. 8. 2004 se uskutečnila technoparty CzechTek v katastru obce Boněnov u Tachova. Hudebního festivalu se zúčastnilo odhadem 15 až 20 tisíc účastníků. Realizován byl na pozemcích o rozloze přibližně 100 ha. V tomto případě byla předmětem stížnosti a posléze výtek adresovaných Policii ČR především skutečnost, že došlo ke znehodnocení smluvně nezajištěných zemědělských pozemků. Výhrady, pokud jde o akustické projevy, nebyly uplatněny vzhledem k tomu, že akce probíhala v poměrně značné vzdálenosti od nejbližších obydlí.

Celkové hodnocení CzechTeku u Boněnova považuji za významné pro hodnocení CzechTeku 2005. Především jde o to, že z technoparty u Boněnova byly vyvozeny některé právní i politické závěry vesměs odsuzující přístup státních orgánů a především Policie ČR k takto pořádaným akcím. Pro účely této technoparty nebyla zajištěna žádná práva k pozemkům, na kterých akce proběhla. Současně byla vyčíslena velká škoda na dotčených zemědělských pozemcích (v dosud neskončeném soudním řízení je výše škody stále diskutována). Zásadní výtka byla uplatněna vůči Policii ČR, že neučinila žádné opatření, kterým by bylo zabráněno pořádání technoparty bez potřebného smluvního souhlasu majitelů, resp. uživatelů pozemků, na kterých se konala. Pokus Policie ČR o vyklizení těchto pozemků v průběhu konání technoparty byl neúspěšný pro pasivní i aktivní odpor účastníků. Vyklizení bylo úspěšné až pátý den technoparty. Většina účastníků však již prostor dobrovolně opustila. Konečným důsledkem této události byly interpelace ministra vnitra pro nedostatečnou aktivitu Policie ČR k ochraně veřejného pořádku a vlastnického práva, vedení trestního řízení proti řediteli OŘ PČR Tachov a zástupci ředitele Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni s následným doporučením minimálně kázeňského postihu, a posléze i trestní stíhání jednoho občana, Policií ČR označeného jako organizátora technoparty. Za opožděný zásah proti účastníkům technoparty CzechTek 2004 u Boněnova se Policii ČR dostalo rovněž kritiky od veřejných sdělovacích prostředků a představitelů zákonodárné a výkonné moci.

Po CzechTeku 2004 byla rozvinuta iniciativa k legitimaci těchto technoparty předběžným vymezením místa, kde by se měly konat, zvoleného tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného pořádku, ani vlastnických práv k  pozemkům. Naznačená iniciativa nebyla dovršena vzhledem k nedůslednému postoji exekutivních orgánů a zřejmě tradičnímu nezájmu osob na CzechTeku zainteresovaných.

Poznatky k technoparty C23chTek 2003 u Kopidlna podpořily schválení novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (zde konkrétně ve znění novely č. 274/2003 Sb., účinné ode dne 1. 10. 2003), která ve vztahu k těmto akcím oslabila faktickou anonymitu osob odpovídajících za překročení zákonem stanovených hlukových limitů.

Společným znakem zejména posledních technoparty je zcela specifický způsob jejich organizace a průběhu. Zásadním jevem je snaha o maximální utajení místa konání a svolávání účastníků moderními komunikačními technologiemi bezprostředně před vlastní realizací technoparty. Přitom termín je dlouhodobě předvídán, akci předchází „mobilizační stadium“, ve kterém vzniká napětí, koncentrují se budoucí účastníci, především z řad zahraničních zájemců, a přiměřeně k tomu vzniká i nervozita očekávání na straně exekutivních a samosprávných orgánů, případně i osob, jejichž pozemky by mohly být konáním technoparty dotčeny. Osoby stojící za konáním technoparty předem očekávají 10 tisíc i více účastníků.

CzechTeku 2005 předcházela především snaha jeho organizátorů částečně legitimovat jeho uspořádání. Dne 26. 7. 2005 uzavřel Václav Šroub dohodu s jednatelem společnosti Italinvest, s.r.o., o pronájmu třinácti parcel o celkové výměře 14 ha v katastru obce Mlýnec u Tachova na dobu osmi dnů od 29. 7. 2005 do 5. 8. 2005. Souběžně s tím zřejmě došlo k avizovanému soustředění zájemců o účast v prostoru parkoviště u obchodního domu Carrefour v Plzni. Bezprostředně po začátku soustředění osob v prostoru Mlýnec na dálnici D5 a po seznámení se skutečností, že pronajatý pozemek má výměru 14 ha, muselo být Policii ČR zřejmé, že hrozí opakování situace v Boněnově s tím, že uskuteční-li se akce v předpokládaném rozsahu, bude postiženo podstatně větší území, než pronajaté pozemky, a akce bude znamenat narušení veřejného pořádku. Z hlediska hlukové zátěže bylo nutno předpokládat, že budou dotčeny přinejmenším obě přilehlé obce Mlýnec a Újezd pod Přimdou, vzdálené od pronajatých pozemků přibližně 400 m v otevřeném terénu. Dále, že bude ohrožen plynulý a bezpečný provoz na přilehlých komunikacích včetně dálnice D5, s jejímž tělesem pronajaté pozemky bezprostředně souvisely.

Za této situace se lze domnívat, že ředitel OŘ PČR Tachov, pokud nechtěl opakovat situaci z Boněnova, považoval za jediné možné řešení tuto akci neumožnit, zejména když zjistil z informací a postoje Václava Šrouba a z katastru nemovitostí, že pronajaté pozemky svou velikostí a situací v terénu nemohou pro konání technoparty dostačovat a že dojde k obsazení nepronajatých pozemků, minimálně v nezalesněné části celého prostoru. Tomu odpovídaly poznatky o chování prvých účastníků, kteří především nebyli nikým, jmenovitě Václavem Šroubem, upozorněni na to, která část prostoru je pronajata, a kteří spontánně včetně soundsystémů zaujímali místa mimo pronajaté prostory.

Bez ohledu na to, že prvotní kalamitní situace v prostoru dálničního sjezdu Mlýnec vznikla v důsledku nepředpokládaného zablokování nájezdu na účelovou komunikaci jedním z nákladních vozidel účastníků technoparty, ředitel OŘ PČR Tachov učinil opatření k uzavření později uvolněného nájezdu. Dodatečné zdůvodnění tohoto služebního úkonu s odvoláním na požadovaný souhlas vlastníka lesního pozemku, případně dalších vlastníků pozemků pod komunikací, je nepřesvědčivé a právně neobstojí. Na základě dříve uvedených zkušeností Policie ČR s předchozími technoparty mám důvod se domnívat, že uzavření příjezdové komunikace bylo preventivním opatřením pro zabránění hrozících škodlivých následků, pokud jde o vlastnická práva k přilehlým pozemkům, tak dalších logických důsledků uskutečnění technoparty v předpokládaném rozsahu, tedy například bezprostředně hrozícího narušení veřejného pořádku.

Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, jehož naplnění je dáno místními podmínkami. Konkrétní jednání může být za určitých okolností (daných např. časem a místem) v souladu s veřejným pořádkem, se změnou okolností však již takový pořádek může narušovat. Ochrana a obnovení veřejného pořádku je jedním z úkolů Policie ČR (§ 1 písm. b) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „zákon o Policii ČR“/). Policie ČR postupuje z vlastní iniciativy, anebo na základě žádosti starosty obce (§ 103 odst. 4 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „zákon o obcích“/), když dále se uplatní zejména § 10 písm. a) a b) zákona o obcích (vydávání vyhlášky obce v samostatné působnosti k zabezpečení záležitostí veřejného pořádku a pro konání veřejnosti přístupných tanečních zábav a diskoték) a § 45 zákona o policii (zakotvuje spolupráci mezi Policií ČR a orgány obce k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; bližší podmínky spolupráce dále rozvádí nařízení vlády č. 397/1992 Sb.).

Policie ČR dále například dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, ochranu bezpečnosti osob a majetku, odhalování a projednávání (některých) přestupků, odhalování trestných činů a jejich pachatelů (vše viz § 2 zákona o policii).

K zabezpečení svých úkolů je Policie ČR nadána řadou oprávnění. Ta jsou zakotvena především v zákoně o policii, a specificky pro trestní řízení v trestním řádu. Pro provádění zákroků a úkonů zákon o policii (pro trestní řízení pak dále trestní řád) ukládá policistovi řadu limitujících povinností. Vyjmenovat lze především povinnost dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, dále zákaz působení bezdůvodné újmy a dále kritérium přiměřenosti zákroku a úkonu, kdy přiměřenost je definována zákazem (srov. slova „povinen nepřipustit“) překročení míry nezbytné k dosažení účelu zákroku nebo úkonu (vše viz § 6 odst. 1 zákona o policii), dále má policista poučovací povinnost vůči osobě, proti níž jedná (§ 6 odst. 2 zákona o policii), povinnost ve službě konat zákonným a odpovídajícím způsobem, je-li páchán přestupek nebo trestný čin, nebo je-li o jejich páchání důvodné podezření (§ 7 odst. 1 zákona o policii), a dále použít při zákroku odpovídající výzvu, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují (§ 9 zákona o policii; podle § 9 odst. 3 zákona o policii je povinností každého uposlechnout výzvy zakročujícího policisty). Speciálním ustanovením k § 9 odst. 1 zákona o policii, tj. k povinnosti policisty použít při zákroku odpovídající výzvu, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, je § 38 odst. 3 zákona o policii. Podle § 38 odst. 3 zákona o policii je policista povinen před použitím donucovacích prostředků vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od svého jednání, jinak proti ní bude použito donucovacích prostředků. Policie ČR je oprávněna ke splnění svých povinností (úkolů) přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu policisty uposlechnout (§ 20 zákona o policii).

IV.

KONEČNÉ STANOVISKO VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

O POCHYBENÍCH POLICIE ČR

V POSTUPU PROTI ÚČASTNÍKŮM TECHNOPARTY CZECHTEK 2005
Je faktem, že akce typu technoparty není podle současné právní úpravy potřeba předem ohlásit státním orgánům ani získat předem pro jejich konání úřední povolení. To ovšem nesnímá z pořadatelů či organizátorů technoparty odpovědnost za přijetí takových organizačních opatření, aby akce proběhla bez porušování právních předpisů a narušování veřejného pořádku. To je požadavek, který je v civilizované společnosti zcela legitimní. Osoby stojící za technoparty by nejpozději v okamžiku příjezdu prvních účastníků měly mít smluvně zajištěn a v terénu vymezen dostačující prostor pro technoparty. Dále by měly po celou dobu konání technoparty zajistit přinejmenším dodržování hygienických norem v prostoru technoparty včetně limitů hluku v denní a noční době. Tyto osoby by také měly být připraveny nést odpovědnost za případné porušení právních předpisů a způsobené škody. S tím je pochopitelně spojena potřeba, aby alespoň příslušné orgány veřejné správy byly předem informovány o totožnosti těchto odpovědných osob a v případě potřeby měly reálnou možnost tyto osoby kontaktovat. Obdobně otevřený postup osob stojících za technoparty je nezbytný rovněž pro zamezení kolapsu dopravy v okolí místa technoparty.

Chtěl bych na tomto místě zdůraznit, že všechny tyto kroky s sebou nenesou nutnost, aby CzechTek pozbyl vnějšího dojmu jakési „free akce“, kterou se po celou dobu své existence snaží budovat. Většinu uvedených kroků mohou organizátoři předem zajistit bez nutnosti zveřejnění informací o konání CzechTeku pro veřejnost a ani nadále nemusí vybírat od účastníků vstupné a mohou si zachovat i další vnější znaky nezávislosti na státní moci a navenek prezentovaného nevýdělečného způsobu organizování akce.

Při přípravě a konání CzechTeku 2005 nebyly uvedené legitimní požadavky ze strany pořádajících osob naplněny. Přinejmenším je nutno říci, že v okamžiku příjezdu prvých účastníků nebyl na místě konání technoparty vyznačen pronajatý prostor, který přitom sám o sobě žádné přirozené hranice v terénu nemá. Účastníci, z nichž většina pravděpodobně nemá žádný přímý kontakt na organizátory akce, stejně jako samotné osoby stojící za technoparty, následně obsazovali i nepronajaté cizí pozemky, čímž se dostali do rozporu s ochranou vlastnického práva a působili škody na majetku. Je tudíž třeba dovodit, že pokud organizátoři budou i nadále programově ignorovat elementární požadavky moderní společnosti spočívající v respektování oprávněných zájmů a práv druhých, nelze vyloučit opakování konfliktních situací ani v budoucnu.

Je ovšem třeba říci, že navzdory výše uvedeným výtkám je povinností státu reagovat na porušení zákona ze strany osob přiměřeně a korektně. A právě problém toho, jak stát, potažmo Policie ČR, tuto svou povinnost naplnila, je předmětem hodnocení v tomto závěrečném stanovisku.

Jsem přesvědčen, že stát má právo, ale i povinnost, chránit veřejný pořádek. Narušením veřejného pořádku je přitom zejména jednání, které působí škodu nebo se jeví nade vší rozumnou pochybnost způsobilým ji přivodit osobám nebo majetku (obdobně např. rozsudek ESLP „Steelová a další proti Spojenému království“). Za narušení veřejného pořádku lze tudíž podle mého názoru považovat hromadnou okupaci pozemků patřících do zemědělského půdního fondu bez právního důvodu (např. nájemní smlouvy), což je společný rys technoparty CzechTek minimálně v posledních dvou letech před konáním CzechTeku 2005. Zkušenosti z předchozích technoparty i CzechTeku 2005 rovněž potvrzují živelnou neorganizovanost účastníků technoparty a jistou nehomogenitu celé skupiny, v rámci níž se opakovaně prezentuje a do jisté míry rok od roku posiluje složka jednající provokativně až agresivně. Jsem tedy přesvědčen, že samotná podmínka narušení veřejného pořádku byla v případě CzechTeku 2005 splněna. Otázkou je, jakým způsobem měl být veřejný pořádek obnoven.

V případě CzechTeku 2005 byl veřejný pořádek obnoven Policií ČR pomocí síly. Použití síly státem v demokratické společnosti je ale možné pouze na základě zákona a za současného splnění zásady přiměřenosti. To znamená, že použití síly musí být úměrné škodám, které přinejmenším bezprostředně hrozí jako důsledek negativního jednání. Pokud jde o policejní opatření proti účastníkům CzechTeku, považuji za použití síly již pouhý nástup a následný postup pořádkové jednotky Policie ČR prostorem technoparty, neboť již ten sám o sobě nutně omezuje svobodu pohybu účastníků technoparty. Navíc už samotný vstup příslušníků pořádkových jednotek mezi účastníky může vést k násilným střetům a v konečném důsledku až ke škodám na zdraví. Právě z těchto důvodů je nutné při použití síly vždy posuzovat, jestli stát vyčerpal všechny „mírnější“ prostředky, které vzhledem k situaci připadaly v úvahu předtím, než sílu použil.

Ne každé narušení veřejného pořádku má tedy mít za následek použití síly ze strany policie. A dokonce i tehdy, dosáhne-li narušení veřejného pořádku takové intenzity, že hrozí závažné škody nebo že může docházet k násilí, měla by policie přistoupit k silovému řešení teprve až využije všech prostředků, které po ní lze vzhledem k situaci na místě spravedlivě požadovat, aby obnovila bezpečnost a pořádek bez použití síly. Aplikace síly je tedy až krajním prostředkem k ochraně a obnovení bezpečnosti a pořádku.

Nechci zpochybňovat fakt, že Policie ČR se na CzechTeku 2005 o některá opatření k pokojné obnově veřejného pořádku před samotným zásahem pokusila. V průběhu pátečního dne (tj. 29. 7. 2005) například podle všech informací, které mám k dispozici, a to i ze strany účastníků technoparty, procházeli mezi účastníky technoparty příslušníci kriminální služby Policie ČR a upozorňovali je na to, že se nacházejí na nepronajatých pozemcích a měli by se přemístit dolů na tu část louky, kterou mají pronajatou. Přesto však vnímám určitou neochotu Policie ČR nahrazovat svou činností nesplněné povinnosti organizátorů, která v konečném důsledku vedla k tomu, že Policie ČR nevyužila všechny možnosti, jak situaci stabilizovat bez použití síly. Za prostředky předcházející použití síly, které přicházely podle mého názoru v případě CzechTeku 2005 v úvahu, považuji především tyto:

označení prostoru, kde se účastníci mohou legálně usazovat,
výzvy účastníkům, aby upustili od konkrétního porušování zákona (např. od obsazování nepronajatých pozemků, od případného překračování limitů hluku apod.) a přesunuli se do vyznačeného pronajatého prostoru,
výslovné upozornění, že při neuposlechnutí výzev bude použito síly.
Šetřením jsem zjistil, že Policie ČR měla oprávnění konat, avšak před silovým řešením nevyčerpala důsledně všechny reálné prostředky k obnovení pořádku bez použití síly. Tato skutečnost činí postup Policie ČR nepřiměřeným.

Po vyjádřeních ministra vnitra, policejního prezidenta, dalších služebních funkcionářů Policie ČR a zástupce účastníků technoparty Davida Čermáka ke zprávě vydané dne 21. 11. 2005 podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv spatřuji v postupu Policie ČR proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 dále uvedená pochybení.

1. Důvody postupu Policie ČR spočívající v blokování vjezdu ze silnice č. 198 na účelovou komunikaci vedoucí do prostoru technoparty byly v čase doplňovány a měněny, ačkoli je nasnadě, že jejich uzavřený výčet musel být Policii ČR znám v okamžiku zahájení a pokračování blokace. Blokace neměla právní opodstatnění z důvodů, kterých se Policie ČR dovolává.

Nejednotná a nejednoznačná argumentace zdůvodňování služebního úkonu (blokování vjezdu) oprávněně snižuje důvěryhodnost v profesionalitu Policie ČR a oprávněnost daného úkonu. Je tak zamlžováno, jaký byl skutečný důvod služebního úkonu.

Jak výše uvádím a blíže zdůvodňuji, uzavření příjezdové (tzv. účelové) komunikace bylo preventivním opatřením pro zabránění hrozících škodlivých následků, pokud jde o vlastnická práva k přilehlým pozemkům, tak dalších logických důsledků uskutečnění technoparty v předpokládaném rozsahu.

Ve zprávě ze dne 21. 11. 2005 vydané podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv jsem konstatoval, že Policie ČR odpovídajícím způsobem neobjasnila svoje konání dne 29. 7. 2005 od příjezdu k místu uvíznutého nákladního vozidla účastníků technoparty na nájezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198 do okamžiku jeho vyproštění (a kdy tento okamžik nastal).

Ředitel OŘ PČR Tachov uvedl, že dne 29. 7. 2005 v době od příjezdu Policie ČR na místo uvíznutého nákladního vozidla účastníků technoparty (na vjezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198; tj. v době mezi 01:00 a 02:00 hod.) do doby uzavření silnice č. 198 Správou a údržbou silnic Stříbro (okolo 05:00 hod. téhož dne) a příjezdu pořádkových jednotek (ředitel neuvedl dobu příjezdu), se příslušníci OŘ PČR Tachov omezili výlučně na monitorování situace. Při snaze či náznaku situaci řešit a řídit dopravu se podle ředitele setkávali ze strany účastníků technoparty s úmyslným poškozováním služebních vozidel a verbálními útoky. Počet policistů se v danou dobu pohyboval od několika jednotlivců po jednu až dvě desítky osob, když na straně účastníků technoparty se jednalo o stovky až tisíce, podle ředitele agresivních, a s policisty nekomunikujících osob.

Nutno konstatovat, že ředitel OŘ PČR Tachov své tvrzení o důvodech nečinnosti Policie ČR na místě uvíznutého nákladního vozidla nikterak nedoložil, a tedy neprokázal. Nezbývá proto než uzavřít, že Policie ČR byla bezdůvodně nečinná od doby příjezdu na místo uvíznutého nákladního vozidla účastníků technoparty (na vjezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198; tj. v době mezi 01:00 a 02:00 hod.), a to po dobu několika hodin (z tvrzení ředitele OŘ PČR Tachov plyne, že tomu bylo do doby uzavření silnice č. 198 Správou a údržbou silnic Stříbro okolo 05:00 hod. téhož dne).

K okamžiku zablokování provozu na dálnici D5 u sjezdu Mlýnec pro jednotlivé směry jízdy v době po 01:00 hod. dne 29. 7. 2005 se blíže nikdo z oslovených služebních funkcionářů Policie ČR nevyjádřil.

Ředitel OŘ PČR Tachov pouze podotkl, že k podání stanoviska k situaci na dálnici je příslušná Policie ČR dálniční oddělení Ostrov, nikoli Policie ČR Okresní ředitelství Tachov. Policie ČR dálniční oddělení Ostrov přímo podléhá Policii ČR správě Západočeského kraje v Plzni. Očekával bych tedy, že bližší vyjádření předloží ředitel správy kraje. Učinit tak mohl i policejní prezident. Konečně pak ani řediteli OŘ PČR Tachov nic nebránilo vyjádření pro mě zajistit. To, že se k požadovanému za Policii ČR nikdo nevyjádřil, vypovídá o neschopnosti komunikace uvnitř Policie ČR a navenek.

2. Policie ČR vědomě dezinformovala veřejnost, že ze strany společnosti Italinvest, s.r.o., došlo k odstoupení od dohody o užívání pozemků pro technoparty uzavřené s Václavem Šroubem.

Tiskový mluvčí Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni Jiří Soukup médiím v době konání technoparty sdělil, že policisté kontaktovali vlastníka dohodou označených pozemků. Ten se údajně rozhodl od dohody ustoupit poté, co se od Policie ČR dozvěděl, že na místo přijede výrazně více lidí, než na kolika se dohodl s nájemci (viz zpráva ze dne 29. 7. 2005 na www.iDnes.cz). Podle stejného zdroje ministr vnitra František Bublan uvedl, že člověk, na jehož pozemku se měla party uskutečnit, a na který mířily desetitisíce lidí, pronajal louku na oslavu narozenin pro 50 lidí. Po informacích od policie s tím přestal souhlasit.

Jak konstatuji již ve zprávě ze dne 21. 11. 2005, v době policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005 mě tehdejší policejní prezident informoval, že podle jemu podřízených policistů společnost Italinvest, s.r.o., odstoupila od dohody s Václavem Šroubem. Po mém upozornění o možném omylu policejní prezident situaci prošetřil a zjistil, že taková informace nebyla pravdivá (tedy k odstoupení od dohody nedošlo).

3. Policie ČR dávala účastníkům technoparty nekvalitní výzvy (co do obsahu, slyšitelnosti, četnosti a době, po kterou byly sdělovány), které předcházely jejím služebním zákrokům. Policie ČR tak neprovedla dostatečná preventivní opatření, která by byla byť i jen teoreticky způsobilá předejít zákrokům započatým v prostoru technoparty dne 30. 7. 2005 okolo 16:30 hod. a 20:30 hod. Výzvy nebyly dávány v průběhu uvedených zákroků. Účastníkům technoparty nebyly dány výzvy s výstrahou, že pokud od svého jednání neupustí, policie proti nim použije donucovacích prostředků.

Za ryze účelové považuji vyjádření policejního prezidenta a ředitele OŘ PČR Tachov k důvodům, pro které nebyly dávány výzvy s výstrahou, že ze strany Policie ČR v případě neuposlechnutí výzvy může být k jejímu vynucení použito násilí. Obhajují postup velení policejního opatření, které předpokládalo, že příslušníci pořádkové jednotky budou volně postupovat krajinou a tato skutečnost bude dostačovat k tomu, aby účastníci technoparty dobrovolně opustili obsazený prostor, anebo, že k témuž bude dostačovat již pouhé nastoupení pořádkové jednotky, tedy že v obou případech nebude třeba zákroku ve smyslu zákona o policii.

S předloženým argumentem nemohu souhlasit. Policie ČR musela předpokládat aktivní odpor ze strany účastníků technoparty, tedy, že nastoupení a postup pořádkové jednotky velmi pravděpodobně vyvolá násilnou reakci. Bylo tomu s ohledem na předchozí průběh situace v místě technoparty. Policie ČR přeci sama uvádí, že se s násilím ze strany účastníků technoparty vůči sobě setkala již např. dne 29. 7. 2005 při snaze řídit dopravu v prostoru uvíznutého nákladního vozidla účastníků technoparty v okolí nájezdu na účelovou komunikaci ze silnice č. 198, k dalšímu násilí ze strany účastníků technoparty vůči Policii ČR došlo dne 30. 7. 2005 v době kolem 16:15 hod., když účastníci útočili na vozidlo Policie ČR vyzývající účastníky k opuštění prostoru atd. Za daných okolností musela Policie ČR předvídat, že z její strany bude zákrok ve smyslu zákona o policii nevyhnutelný (včetně případného použití donucovacích prostředků), tedy účastníkům technoparty měla zejména před nástupem pořádkové jednotky dát výzvu s výstrahou, že proti nim může použít donucovací prostředky.

Vyjádření policejního prezidenta a ředitele OŘ PČR Tachov k problematice neučinění výstrahy, že v případě neuposlechnutí výzev bude ze strany Policie ČR použito násilí (resp. dojde k zákroku ve smyslu zákona o policii), je nadto v rozporu se skutečností, že dne 30. 7. 2005 v době kolem 15:00 hod., tisková mluvčí Policie ČR v prostoru technoparty zástupcům veřejných sdělovacích prostředků mj. sdělila, že po výzvách bude následovat zákrok k vytlačení účastníků technoparty z pozemků a zabavení aparatur pro trestní řízení.

Nekvalitními výzvami a chybějícími výzvami s výstrahou tak velení policejního opatření přispělo k eskalaci situace v prostoru technoparty a následného střetu, vzniku násilí jak ze strany účastníků technoparty, tak zakročující pořádkové jednotky, a tím již předem ohrozilo zdraví a životy účastníků a policistů.

4. Policie ČR dostatečně nevyvrátila námitky účastníků o nedůvodném používání donucovacích prostředků v průběhu služebního zákroku pod jednotným velením dne 30. 7. 2005 v době od 20:30 hod., pokud k nedůvodnému použití došlo.

Policie ČR neprovedla téměř žádnou videodokumentaci svého služebního zákroku pod jednotným velením provedeným v prostoru technoparty dne 30. 7. 2005 v době od 20:30 hod. Nesouhlasím se služebními funkcionáři Policie ČR, že rozhodujícím důvodem pro to byla nedostatečná záznamová technika. Několik videozáznamů Policie ČR pořídila a jsou na dostatečné technické úrovni. Videozáznamy celého průběhu služebního zákroku pod jednotným velením Policie ČR pořídit mohla a měla, ale neučinila tak. Neschopnost prokázat, že nedošlo k nedůvodnému násilí ze strany postupujících policistů, je pochybením státu.

5. Policie ČR z celkového pohledu nepořídila dostatečně kvalitní videozáznamy svých služebních úkonů a zákroků proti účastníkům technoparty. Videozáznamy v převážné míře neobsahují datum a přesný čas pořízení jednotlivých záběrů. Jejich vypovídací hodnota je tím nepochybně snížena. Videozáznamy vykazují také rozdílnou kvalitu. Pro jednoho autora záběrů je například typické, že spíše než hodnotné videozáznamy pořizoval zvukový záznam, když snímá toliko nohy účastníků technoparty a policistů. Jiný autor se zase záměrně při natáčení odpoledního zákroku dne 30. 7. 2005 vyhýbá momentům, které naznačují, že v blízkém okolí „se něco děje“ a kamera raději zamíří jinam. Výhrady mám rovněž k dokumentaci jednotlivě podávaných hromadných výzev, či k chybějící dokumentaci služebního zákroku pod jednotným velením dne 30. 7. 2005 po 20:30 hod.

Služební funkcionáři Policie ČR se pokusili vysvětlit důvod celkově nekvalitní videodokumentace celého policejního opatření, zvláště pak služebních zákroků. Uvedli nedostatečně kvalitní záznamovou techniku, výstroj a zkušenost dokumentaristů z řad příslušníků Policie ČR.

Jedno pochybení, které jsem v souvislosti s videodokumentací policejního opatření zjistil, však nelze odstranit ani lepší záznamovou technikou, výstrojí či zkušeností a proškolením dokumentaristů. Jde o pochybení spočívající v nezájmu příslušníků Policie ČR dokumentovat případná překročení zákonnosti a přiměřenosti služebního zákroku nebo úkonu příslušníka Policie ČR. Při obou typech služebních postupů přitom dochází k zásahu do práv a svobod osob, při služebním zákroku je takový zásah nadto činěn násilně (neboť násilí je pojmovým znakem služebního zákroku). Nutná je tedy nejprve náprava tohoto pochybení.

Dále je nezbytné zajistit počet dokumentaristů odpovídající rozsahu policejního opatření, než jak tomu bylo v daném případě. Nejde o to, aby byl zachycen každý úkon nebo každá část zákroku, to ani není reálné. Postačí, že policisté mohou předpokládat, že jejich jednání může být dokumentováno. Samotné vědomí takové možnosti (dokumentace zákroku nebo úkonu) může ovlivnit jejich jednání, a tedy má dle mého přesvědčení nepochybně preventivní účinek.

Jak vůle dokumentaristů Policie ČR zachytit nezákonná a nepřiměřená jednání svých kolegů z řad příslušníků Policie ČR, tak jejich vyšší počet, by podle mého názoru byl limitujícím faktorem pro případné úmysly jednotlivých zasahujících policistů překročit zákonnost a přiměřenost služebního zákroku nebo úkonu.

6. Policejní opatření proti účastníkům technoparty řídil ředitel OŘ PČR Tachov. Ze strany Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR a Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni nebyla poskytována dostatečná pomoc řediteli OŘ PČR Tachov a jemu podřízeným policistům.

Reakce oslovených služebních funkcionářů Policie ČR mě nepřesvědčila o dostatečné pomoci řediteli OŘ PČR Tachov v době policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005. Ukázkou mého tvrzení mohou být právě obsahově nekvalitní výzvy Policie ČR účastníkům technoparty. Tyto výzvy sestavoval tým v čele s ředitelem OŘ PČR Tachov, když na místě byl přítomen člen koordinační skupiny Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni, který tak v rámci metodické pomoci mohl znění výzev ovlivnit, aniž by tak zasahoval do vlastního řízení policejního opatření. Dále byli na místě přítomni pracovníci kontrolních orgánů.

7. Policie ČR neobstála při mediální prezentaci zákonnosti, nezbytnosti a přiměřenosti svého postupu. Celková mediální prezentace důvodů a průběhu služebních úkonů a zákroků Policie ČR, a to jak v době samotného policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005, tak po jeho skončení, nebyla jednotná, v některých případech byla dokonce nepravdivá a zdůvodnění postupu Policie ČR se v čase vyvíjelo.

Ředitel OŘ PČR Tachov konstatoval, že z různých úrovní Policie ČR, Ministerstva vnitra nebo vlády ČR byly k postupu Policie ČR proti účastníkům CzechTeku 2005 podávány i neúplné či ne zcela správné informace, které nepocházely z OŘ PČR ČR Tachov (jako příklad uvádí opakující se nepravdivé tvrzení, že „pokyn k zákroku dal státní zástupce z Okresního státního zastupitelství Tachov“ aj.).

Mé hodnocení mediální prezentace Policie ČR zůstává po vyjádření oslovených služebních funkcionářů Policie ČR neměnné.  Ostatně s mým celkovým hodnocením souhlasí.

V.

NÁVRH VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV

NA OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ ZJIŠTĚNÝCH POCHYBENÍ

V POSTUPU POLICIE ČR PROTI ÚČASTNÍKŮM CZECHTEKU 2005
Veřejný ochránce práv je oprávněn po zjištění pochybení úřadu, zde Policie ČR, navrhnout v závěrečném stanovisku podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv opatření k nápravě. V posuzovaném případě je nutno si položit otázku, jakou povahu má pochybení zkonstatované v závěrečném stanovisku, resp. zda a jak lze toto pochybení napravit. Pochybení spočívalo v nesprávně provedených či nevykonaných úkonech Policie ČR. Tyto nelze v současné době napravit. Za takových podmínek je třeba připomenout další význam institutu veřejného ochránce práv, a to hledání nápravy směrem do budoucna, aby se v jiných případech zjištěná pochybení neopakovala.

Průběh policejního opatření proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 ukázal některé nedostatky v připravenosti Policie ČR na služební úkony a zákroky proti většímu množství osob. Zjištěné vady vypovídají, jaká opatření k nápravě je nutno přijmout. Jednotlivá opatření k nápravě uvádím dále.

1) V reakci na zprávu ze dne 21. 11. 2005, kde jsem již v průběhu svého šetření shrnul negativní postupy Policie ČR, ministr vnitra a policejní prezident předložili koncepci změny velení policejnímu opatření. Policejní prezident uvedl, že dojde k vytvoření přesně strukturovaného řídícího štábu s jednoznačně vymezenými kompetencemi a odpovědností členů štábu (zlepšit by se tak měla např. koordinace jednotlivých složek Policie ČR, dokumentace činnosti Policie ČR apod.). V čele řídícího štábu by byl vybraný služební funkcionář Policie ČR správy jednotlivých krajů. Příslušné složky Policie ČR by měly být školeny a podrobeny dalšímu výcviku pro daný typ policejního opatření. Za tím účelem má být využito zkušeností antikonfliktních týmů pohotovostní pořádkové policie Berlín. Změny by se rovněž měly dotknout komunikace se sdělovacími prostředky, která se ukázala jako nedostatečná.
Ministr vnitra počítá s výraznější pomocí Policejního prezidia ČR řídícímu štábu policejního opatření, resp. alespoň tak dovozuji z poměrně neurčitého vyjádření ministra, že „ze strany vrcholového managementu Policie ČR by v budoucnu měla být zajištěna důslednější podpora nižších organizačních stupňů Policie ČR“. V čem konkrétním by pomoc ze strany „vrcholového managementu Policie ČR“ měla spočívat, však ke škodě věci ministr neuvádí. Předpokládám, že ministr vnitra v reakci na závěrečné stanovisko blíže rozvede, koho míní pod označením „vrcholový management Policie ČR“ a jím prováděnou „důslednější podporu nižších organizačních stupňů Policie ČR“ u budoucích policejních opatření.

Vycházím-li z výše popsaných opatření k nápravě navržených ministrem vnitra a policejním prezidentem, považuji za nutné je doplnit o následující opatření.

2) V policejním prezidentem předložené struktuře kompetencí a odpovědnosti řídícího štábu policejního opatření velmi postrádám vymezení člena štábu, který bude odpovědný za komunikaci s osobami, proti nimž policejní opatření bude prováděno. V této komunikaci Policie ČR v případě policejního opatření proti účastníkům CzechTeku 2005 selhala. Takováto komunikace by podle mého mínění měla být přitom jednou z priorit řídícího štábu. Ve struktuře kompetencí řídícího štábu však tato stěžejní aktivita Policie ČR není k mému překvapení jednoznačně definována a zdůrazněna. Aktivní komunikace ze strany Policie ČR je přitom zásadním prostředkem pro předejití nezbytnosti použití síly k prosazení úkolu (cíle) Policie ČR. Ministr vnitra přitom přislíbil, že Policie ČR si osvojí a bude aplikovat nové metody podporující proaktivní přístup v komunikaci s veřejností na místech konání policejního opatření.
Aktivní komunikace ze strany Policie ČR by nadto měla být vyčleněna jako samostatná priorita v rámci rozdělení kompetencí a odpovědnosti řídícího štábu policejního opatření. Tímto by se i z teoretického hlediska zdůraznil její význam.

3) Stejně jednoznačně, jak budou stanoveny kompetence a odpovědnost řídícího štábu policejního opatření, by měly být definovány rovněž kompetence a odpovědnost pomoci řídícímu štábu, slovy ministra vnitra, ze strany vrcholového managementu Policie ČR. Je totiž nasnadě, že v případě nekvalitně provedeného policejního opatření při nestanovení konkrétních povinností by vrcholový management Policie ČR svůj podíl na policejním opatření a odpovědnost za výsledek prezentoval jako nevýznamný, než v případě úspěšně provedeného opatření.
Změny v přístupu Policie ČR k policejním opatřením proti velkému množství osob jsou nezbytné. Cílem změn je napříště zamezit vadám zjištěným v postupu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005. Ministr vnitra, resp. policejní prezident, již zahájili proces změn, jak je uvedeno výše. Připravované změny lze z teoretického hlediska považovat za správné, když samozřejmě záleží na tom, jak budou nakonec provedeny a v praxi aplikovány. Ještě vyšší důraz by však měl být kladen na aktivní komunikaci s osobami, proti nimž bude policejní opatření směřovat. Z pozice své funkce budu změny prováděné Policií ČR sledovat a dle potřeby připomínkovat.

Závěrečné stanovisko vydané podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv předkládám k vyjádření ministrovi vnitra, policejnímu prezidentovi, řediteli Policie ČR správy Západočeského kraje v Plzni, řediteli Policie ČR Okresního ředitelství v Tachově. Dále také zástupci účastníků technoparty CzechTek 2005 Davidu Čermákovi.

JUDr. Otakar M o t e j l

veřejný ochránce práv

Popis vyznačení místa konání technoparty CzechTek 2005

na mapě území u obcí Mlýnec a Újezd pod Přimdou

• žlutá barva značí směr jízdy účastníků po dálnici D5 od Plzně (účastníky byl dne 29. 7. 2005 zablokován nejdříve), dále značí sjezd Mlýnec z dálnice na 136 km ve směru od Plzně vedoucí na silnici č. 198,
• světle červená barva značí směr jízdy účastníků po dálnici D5 od Rozvadova (tento směr jízdy účastníci zablokovali přibližně v 03:00 hod. dne 29. 7. 2005), dále značí sjezd Mlýnec z dálnice na 136 km ve směru od Rozvadova vedoucí na silnici č. 198,
• modrá barva značí místo, kde na nájezdu na účelovou komunikaci uvízlo nákladní vozidlo účastníků technoparty, které svojí zadní částí „sedělo“ na silnici č. 198,
• zelená barva značí dvě místa blokovaná Policií ČR na silnici č. 198,
• tmavě žlutá barva značí účelovou komunikaci, vedoucí od silnice č. 198 do prostoru technoparty,
• černá barva zvýrazňuje pozemek, na který se vztahovala dohoda o užívání mezi vlastníkem pozemků společností Italinvest, s.r.o., a Václavem Šroubem (účelová komunikace vede až na tento pozemek),
• hnědou barvou je zobrazena hranice lesa, při které se účastníci technoparty usazovali již přibližně od 01:00 hod. dne 29. 7. 2005; mezi touto hranicí lesa a pronajatým prostorem byly umístěny soundsystémy a byla zde největší koncentrace účastníků (kteří zde také stanovali a parkovali svá vozidla),
• šedou barvou je vyznačen postup pořádkové jednotky Policie ČR při služebních zákrocích pod jednotným velením dne 30. 7. 2005,
• tmavě červenou barvou je zvýrazněna komunikace, polní cesta, z Újezda pod Přimdou k rybníku nedaleko obce Labuť (nachází se mimo výseč zobrazení), po níž se účastníci rovněž dostávali do prostoru technoparty (účastníci obsazovali prostor jak vpravo, tak vlevo od této polní cesty),
• na mapě je patrná vzdálenost místa technoparty od obcí Újezd pod Přimdou a Mlýnec (vpravo dole).

Mapa ve větším rozlišení je k dispozici na

http://www.ochrance.cz/data/doc361/Mapa-Ujezd-pod-Primdou.pdf.

Příloha č. 2

Popis vyznačení místa konání technoparty CzechTek 2004

na mapě území u obce Boněnov

• žlutá barva označuje umístění všech soundsystémů,
• oranžová barva označuje místo, kde účastníci technoparty stanovali a parkovali svá vozidla,
• zelená barva označuje hranice poškození zemědělských a lesních pozemků účastníky technoparty CzechTek 2004 u obce Boněnov,
• šedá barva vyznačuje „komunikace“, které účastníci technoparty svými vozidly vytvořili na zemědělské půdě; výjimku tvoří nejjižněji vyznačené místo, které kopíruje skutečnou komunikaci z obce Boněnov do míst bývalé obce Domaslavičky.