Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Unionisté mizí ze scény

Česko

  10:51
PRAHA - Analýzou o nejmenší vládní straně Unii svobody-DEU končí seriál o politických stranách v roce 2005.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec. foto: Jan ZátorskýLidovky.cz

Kromě tahanic, krizí, „rozvodů“ a opětovného usmiřování se letos v politice stala nesmírně populární ještě jedna hra. Je určena zejména pro představitele malých stran a uskupení. Pracovně lze tuto hru pro více hráčů nazvat třeba: staneme se pátou stranou, která by po volbách mohla působit ve sněmovně, případně se přikloníme k vítězům a výměnou za své tři (pět, sedm) hlasů -které by ovšem mohly hrát roli při utváření většiny ve sněmovně - zkusíme proniknout i do vlády. 

Veteránem mezi soupeři v celém klání je Unie svobody-DEU. Ovšem zatímco ve sportu mohou být veteráni pro své zkušenosti klíčovou součástí týmu (brankář Dominik Hašek má být i ve svých jednačtyřiceti letech oporou hokejistů na olympiádě v Turíně), US-DEU spíše připomíná internacionála, který má zenit za sebou a měl by ukončit kariéru, pokud se na hřišti nechce ztrapňovat. 

Působení unionistů v loňském roce neslo všechny znaky toho, že už vhodný okamžik propásli. Nejen tím, že v průběhu vládní krize způsobené bytovou aférou Stanislava Grosse byli snad nejloajálnější součástí vládní koalice. 

Kromě toho by totiž o Unii svobodyDEU zřejmě nikdo neslyšel, nebýt postupu jejich šéfa Pavla Němce, který se zasadil o vydání prince Sáního do Kataru ještě předtím, než s ním v Česku začal soud. A následně si prosadil odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která proti takovému postupu protestovala. I kvůli těmto faktům se unionisté - přestože prakticky celý rok hovořili o tom, že se chtějí integrovat s menšími pravicovými stranami - stali pro ostatní liberálněpravicové hráče nepřijatelní.

A přestože vedení unie nedávno vydalo tiskovou zprávu, v níž jako úspěch své politiky uvádí, že „jak ukázal listopadový průzkum agentury Factum Invenio, naše preference během jednoho měsíce vzrostly dvojnásobně (tedy na dvě procenta)“, zdá se, že čas US-DEU s nadcházejícími volbami definitivně vyprší. Ostatně, i Svatopluk Karásek po prosincovém republikovém shromáždění, kde hodlal svrhnout Němce z čela strany, po prohraném boji unii kondoloval.

Zieleniec, Zelení, Železný 
Unionisty se tak snaží nahradit další menší subjekty. Nejvíce šancí se dává Straně zelených. Tu letos ovládl bývalý ministr životního prostředí za KDU-ČSL Martin Bursík. V důsledku toho ji ale řada členů v čele s expředsedou Jakubem Patočkou opustila. Tato výměna se ovšem v předvolebních preferencích - které se pohybují kolem tří procent - zatím nijak neprojevila. 

Komplikované jednání za sebou mají i SNK a Evropští demokraté (ED), kteří se po měsících vzájemných sporů dokázali dohodnout na integraci a do voleb už půjdou pod společnou kandidátkou. I přes zdánlivý mír však některé spory z minulosti zůstávají. Vždyť třeba místopředsedkyně ED Jana Hybášková už pohrozila, že projekt opustí, protože jí lídr Josef Zieleniec odmítl nechat promluvit na tiskové konferenci.

Své štěstí tak hodlá vyzkoušet i někdejší mediální magnát Vladimír Železný, který pod hlavičkou strany Nezávislí demokraté (předseda V. Železný) vyráží do boje s programovými prioritami typu „zastřel si svého zloděje“, zaveďme USA víza či prosadíme, aby lidé nemuseli řídit auto pouze úplně střízliví. Proti němu kromě jiných stojí také někdejší spojenkyně Jana Bobošíková, která - ač sama nekandiduje - je tváří hnutí Nezávislí.

Autor: