Magistrátu patří již opravená třetina kostnice pod povrchem Jakubského náměstí, církvi zbývající dvì třetiny pod kostelem - a s nimi budoucí vstup do podzemí. Jediný, s nímž souhlasí památkáři.
Svatojakubská farnost by tak sice mohla otevřít svoji část bez spolupráce s radnicí, ale nemá peníze potřebné na opravu. Ty jsou připraveni poskytnout radní, kladou si ale podmínky. A právě na domluvě, co dál, stojí zpřístupnění evropského unikátu.
„V mìstském rozpočtu jsou připraveny čtyři miliony jako dotace a další čtyři jako půjčka. Zatím však nepadla dohoda, jak ji bude farnost splácet,“ vysvětlil náměstek primátora Jan Holík.
Sám je zastáncem myšlenky otevřít kostnici co nejdříve, ale úřední mašinérie si vyžaduje své. V úvahu nepřipadá ani samostatné otevření městské části katakomb - vstup do nich je jen poklopem v chodníku.
Brněnský děkan Václav Slouk, který má kostel na starost, také touží po dohodě. „Nemůžeme ale uzavírat smlouvu, která bude zavazovat mé nástupce. Nemohu vědět, jaký bude zájem, jak provozovat kostnici po splacení úvěru, tedy za deset až patnáct let,“ vysvětluje.
Magistrát již nyní chce dohodnout podrobnosti o provozu po splacení půjčky. „Třetina kostnice patří městu, mělo by být hned jasné, jak budeme postupovat,“ potvrdil náměstek primátora Miroslav Hošek.
Všichni připouštějí, že jednání o kostnici vázne. Za štěstí budou považovat, pokud vyklízení a stavební úpravy pod kostelem letos alespoň začnou. Brněnská kostnice je přitom již nyní výjimečnou atrakcí.
„Denně mám dotazy, proč není otevřená,“ potvrzuje Aleš Svoboda, který pro magistrát zabezpečuje správu podzemí. Kostnici označuje za výjimečnou nejen kvůli desetitisícům uložených ostatků, ale také proto, že je celá pod povrchem.
K odkrytí kostnice pomohla v roce 2001 náhoda. Při úpravách povrchu náměstí narazili dělníci na klenbu, pod níž se skrývaly prostory zaplněné až po strop kostmi. Byly srovnané podle druhů, aby zabraly co nejméně místa. Město dalo chodby a kobky upravit, ty však pokračují do mohutných prostor pod chrámem. Na práce tam je třeba asi devět milionů korun, z nichž má církev přibližně milion.
Pod chrámem by podle již připravené studie měl vzniknout návštěvnický okruh s meditativním prostorem připomínajícím kapli. Vstupovalo by se do něj schodištěm v rohu chrámu, které nyní vede ke kotelně zásobující kostel teplem. V expozici by našly své místo i staré náhrobní kameny, nyní uložené v nepřístupné kryptě kostela.
Svatojakubská farnost by tak sice mohla otevřít svoji část bez spolupráce s radnicí, ale nemá peníze potřebné na opravu. Ty jsou připraveni poskytnout radní, kladou si ale podmínky. A právě na domluvě, co dál, stojí zpřístupnění evropského unikátu.
„V mìstském rozpočtu jsou připraveny čtyři miliony jako dotace a další čtyři jako půjčka. Zatím však nepadla dohoda, jak ji bude farnost splácet,“ vysvětlil náměstek primátora Jan Holík.
Sám je zastáncem myšlenky otevřít kostnici co nejdříve, ale úřední mašinérie si vyžaduje své. V úvahu nepřipadá ani samostatné otevření městské části katakomb - vstup do nich je jen poklopem v chodníku.
Brněnský děkan Václav Slouk, který má kostel na starost, také touží po dohodě. „Nemůžeme ale uzavírat smlouvu, která bude zavazovat mé nástupce. Nemohu vědět, jaký bude zájem, jak provozovat kostnici po splacení úvěru, tedy za deset až patnáct let,“ vysvětluje.
Magistrát již nyní chce dohodnout podrobnosti o provozu po splacení půjčky. „Třetina kostnice patří městu, mělo by být hned jasné, jak budeme postupovat,“ potvrdil náměstek primátora Miroslav Hošek.
Všichni připouštějí, že jednání o kostnici vázne. Za štěstí budou považovat, pokud vyklízení a stavební úpravy pod kostelem letos alespoň začnou. Brněnská kostnice je přitom již nyní výjimečnou atrakcí.
„Denně mám dotazy, proč není otevřená,“ potvrzuje Aleš Svoboda, který pro magistrát zabezpečuje správu podzemí. Kostnici označuje za výjimečnou nejen kvůli desetitisícům uložených ostatků, ale také proto, že je celá pod povrchem.
K odkrytí kostnice pomohla v roce 2001 náhoda. Při úpravách povrchu náměstí narazili dělníci na klenbu, pod níž se skrývaly prostory zaplněné až po strop kostmi. Byly srovnané podle druhů, aby zabraly co nejméně místa. Město dalo chodby a kobky upravit, ty však pokračují do mohutných prostor pod chrámem. Na práce tam je třeba asi devět milionů korun, z nichž má církev přibližně milion.
Pod chrámem by podle již připravené studie měl vzniknout návštěvnický okruh s meditativním prostorem připomínajícím kapli. Vstupovalo by se do něj schodištěm v rohu chrámu, které nyní vede ke kotelně zásobující kostel teplem. V expozici by našly své místo i staré náhrobní kameny, nyní uložené v nepřístupné kryptě kostela.
